Výstavba jádra se ve světě prodražuje

Na provozní zisk podle firmy negativně působí prodloužení odstávek v Jaderné elektrárně Temelín. Foto: ČEZ

Výstavba nových jaderně energetických kapacit ve světě se značně protahuje. Investiční náklady tak prudce stoupají. Velké jaderné plány má přitom i Česko.

Německá vláda po havárii v japonské Fukušimě rozhodla, že nejpozději do roku 2022 odpojí ze sítě všechny jaderné zdroje. Francie, jež má nejvíce jaderných bloků v Evropě, plánuje do roku 2025 snížit výkon jaderných elektráren zhruba o polovinu. Naopak Velká Británie, další evropská velmoc, vykročila směrem přesně opačným. Vsadila na jádro a větrnou energii. Do roku 2035 by měla nahradit zhruba třetinu elektrárenského výkonu, neboť četné kapacity, zejména uhelné, doslouží, napsaly Hospodářské noviny.

Čtěte také:
Další problém v českých jaderných plánech
Před 30 lety byl spuštěn čtvrtý blok v Dukovanech

Později a mnohem dráž

Londýnská vláda proto schválila výstavbu nové jaderné elektrárny Hinkley Point C na jihozápadním pobřeží s instalovaným výkonem 3200 megawattů, to je více než trojnásobný výkon jednoho bloku Temelína. Projekt financovaný ze soukromých zdrojů svěřila francouzsko-čínskému konsorciu. Zhruba rok po schválení projektu Francouzi oznámili, že náklady „z technických důvodů“ stoupnou nejméně o půldruhé miliardy na skoro 20 miliard liber (téměř 600 miliard korun). A nebude-li dodržen plánovaný termín dokončení (rok 2025), může to být dalších 700 milionů liber.

Stejný typ reaktoru se staví ve Flamanville na severu Francie, kde jsou stavbaři už v šestiletém prodlení a náklady již přesáhly sedm miliard eur (přes 180 miliard korun). Obrovské zpoždění nabrala i stavba reaktoru na finském ostrově Olkiluoto, kde jsou již v provozu dva jaderné bloky. Francouzská Areva začala Olkiluoto 3 stavět v roce 2005 s tím, že reaktor bude připojen k síti v roce 2009 a přijde na 3,2 miliardy eur. Stavba ale nabrala kvůli technickým problémům i vyšším bezpečnostním požadavkům (po fukušimské havárii) obrovské zpoždění. Potrvá zhruba rok, než se Olkiluoto 3 dokončí. Náklady vylétnou více než dvojnásobně na 8,5 miliardy eur.

Jak to dopadne v Česku?

Velké jaderné plány má i Česká republika. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015 schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v Česku. Z něj mimo jiné vyplývá, že je potřeba neodkladně zahájit přípravu na výstavbu jednoho bloku v obou českých jaderných elektrárnách – v Dukovanech a Temelíně.

Je to jediná šance, jak naplnit cíle Aktualizované státní energetické koncepce, podle níž má v roce 2040 energetický mix výroby elektřiny tvořit ze 46 až 58 procent jaderná energetika. Zatím ale stále není vyřešeno, kdo tyto nové jaderné zdroje zaplatí. Záruky nechce dát ani stát, ani společnost ČEZ.

Mohlo by vás zajímat:
Pro Australany je uhlí úžasné
Čína v roce 2016 uzavře přes tisíc dolů
Australané koupili za miliardu důl v Kanadě



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze