Vznik horního města Hora Svaté Kateřiny

Hora Svaté Kateřiny na historické pohlednici. Foto: Důlní noviny

Roku 1528 uděluje král Ferdinand I. krušnohorské osadě Hora Svaté Kateřiny privilegia, kterými ji povyšuje na horní město, uděluje znak a právo městského trhu. V té době už zde majitel panství Štěpán z Veitmile provozuje měděný důl a začíná období hornického rozkvětu.

Město vzniklo, jak bylo tehdy u horních měst v Krušných horách na české i saské straně zvykem, podle jednotných plánů – s velkým obdélníkovým náměstím, z něhož na každou stranu vybíhají ulice. Podle některých historiků se v okolí Hory Svaté Kateřiny těžilo již ve 14. století, skutečný rozmach však přišel až na počátku století šestnáctého. Šebestián z Veitmile byl významným horním podnikatelem a kromě Hory Svaté Kateřiny založil také Horu Svatého Šebestiána, získal i červenohrádecké panství a byl zástavním držitelem hradu Hněvín v Mostě. Právě on zřejmě založil nejznámější kateřinský důl Mikuláš. S hornictvím se pojí i legenda o vzniku jména města – podle ní měla dívka jménem Kateřina na louce narazit na stříbro. Kromě toho byla Hora Svaté Kateřiny také bohatým nalezištěm mědi, která se od roku 1538 zpracovávala ve vycezovací huti v nedalekém Grünthalu. Tzv. Saigerhütte, ležící přímo na česko-německé hranici, je dnes součástí Olbernhau a jsou tam k vidění nejen pozůstatky huti, ale také funkční měděný hamr.

Čtěte také:
Na roli horníka se nedá připravit
Z měsíční krajiny do rozkvetlého parku

S řadou přestávek a změnou majitelů se rudné dolování v Hoře Svaté Kateřiny udrželo až do závěru 18. století. Pokus o obnovení těžby ve štole Mikuláš provedla na přelomu 19. a 20. století Mostecká uhelná společnost, která ložisko zakoupila, nicméně v hledání využitelných rud neuspěla. Prvního turistického využití se štola dočkala už před druhou světovou válkou. Zájem o ni oživili na konci 20. století hledači pokladů, podle nichž měla ukrývat ztracenou Jantarovou komnatu, poklad z ruského Petrohradu, uloupený nacisty. Poklad se však nenašel a štola Mikuláš je dnes opět uzavřena.

Po skončení rudné horečky v Krušných horách se obyvatelé začali věnovat tkalcovství a punčochářství, v okolí se také například pěstoval len. Později přibylo také hračkářství a za první republiky zde byl dokonce založen Dům krušnohorského hračkářského průmyslu s učebními dílnami. Roku 1850 se stala Hora Svaté Kateřiny sídlem okresního soudu a dalších významných úřadů, nicméně především chybějící železnice bránila jejímu dalšímu rozvoji. Po odsunu Němců po druhé světové válce zůstala v obci jen čtvrtina obyvatel, jeho počty stále klesaly a část historického centra byla zbořena.

Mohlo by vás zajímat:
Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme