Wagner: Využijme uhlí, které máme

Jaderný fyzik Vladimír Wagner. Foto: iUHLI.cz

Česko by mělo využít uhlí, které má. Těžba by měla končit spíš pozvolně. V budoucnu uhlí každopádně nahradí jiné zdroje. Rozumnou a efektivní cestou je sázka na jádro. V rozhovoru pro server iUHLI.cz to řekl jaderný fyzik Vladimír Wagner.

Jaký je Váš názor na jadernou cestu Česka, která vyplývá ze schválené Státní energetické koncepce? Tedy dostavba dalších bloků a především prodloužení životnost Dukovan?

Do jisté míry je to pro Českou republiku jediná rozumná a efektivní cesta. Česká republika má a dlouhodobě využívá pro produkci energie pouze uhlí, které však ubývá. A případně také uran, i když zde není využití dováženého paliva komplikací. Momentálně se těží ve světě necelých 60 tisíc tun uranu. To je zhruba množství potřebné pro všechny jaderné elektrárny na světě. Přeprava několik stovek tun pro Česko není příliš velký problém. Těží se v různých oblastech světa a v principu máme možnost vytěžit uran i u nás, ale nemusíme. Jak bylo zmíněno, máme jedinou energetickou surovinu, a tou je uhlí, které v každém případě dojde. Ať už půjdeme za limity nebo ne. Uhlí se tak i proto musí nahradit. I z tohoto hlediska už dnes stavět uhelnou elektrárnu v Česku opravdu nemá smysl. Bude důležité využít uhlí, které máme. A udělat to tak, aby těžba končila pozvolně, a těžilo se spíše déle a pomaleji. Aby se postupně a rozumně vyřešily problémy s pracovními místy.

Čím bychom měli uhlí nahradit, co nám zbývá?

Česká republika nemá Alpy, možnosti pro vodní elektrárny má víceméně vyčerpané. Pochopitelně jsou ještě nějaké možnosti pro stavbu přehrady. Ovšem u těch větších by se většinou narušila ekologicky cenná území. Relativně malé decentralizované vodní zdroje jsou fajn, ale nevyřeší náhradu uhlí. Česko má jistě nějaký potenciál v biomase. Pokud to není odpad nebo něco dodatečného, tak to znamená, že je to na úkor produkce potravin nebo ekologické funkce krajiny. Ani tam tak není potenciál příliš velký. Můžeme to udělat jako ekologické organizace, které napočítají k využití v energetice celou plochu republiky, a vyjde jim obrovský potenciál. Oni to pak napočítají pro jiné využití a zase jim vyjde obrovský potenciál. To opravdu nejde, krajina musí plnit řadu funkcí současně. Když se vezmou v úvahu všechny faktory, tak opravdu ani v biomase není potenciál pro náhradu uhlí.

Co nám tedy zůstává?

Vítr a slunce. Potenciál větru je u nás daleko nižší než třeba v severním Německu. Pochopitelně lze postavit větrníky téměř v každém jen trochu vhodném místě a nadsadit různé hodnoty. Velkou část uhlí by ale i tak nenahradily. Větrníky by se navíc musely stavět i tam, kde by lidem už opravdu hodně vadily. Za takových podmínek už to také není lokální decentralizovaný zdroj. Musí se stavět na větrných místech a ta jsou většinou jinde, než se elektřina spotřebovává. Naše větrné elektrárny budou navíc pořád daleko méně efektivní než ty na severu Německa. A Německo je rozhodnuto zaplavovat v době, kdy fouká, celý region intenzivními přetoky elektřiny z větru. Pro Česko tak v tomto směru nemá cenu Německu konkurovat. Právě naopak, mělo by mít zdroje, které fungují v době bezvětří.

Čtěte také: iUHLI.tv: Jdeme správně jadernou cestou?

Co se stane s uhlím, pokud se v Česku podaří postavit jaderné bloky dle Státní energetické koncepce?

Pokud se u nás postaví jaderné elektrárny, tak postupně vytěsní ty uhelné a omezí emise. Pokud se do stavby jaderných bloků pustíme, tak přechod od uhlí bude pozvolný, ale dostatečně rychlý. Potenciál uhlí by se efektivně využil i pro centrální vytápění. I tam se však postupně nahradí jinými zdroji. Tomu odpovídá Státní energetická koncepce, která má příslušné koridory, které jsou dostatečně široké, aby dokázaly reagovat jak na technologický pokrok, tak případné problémy nebo naopak úspěchy se zaváděním nízkoemisních zdrojů. Může se třeba rychleji snížit spotřeba uhlí pro elektroenergetiku. Česko bude mít dostatečný potenciál k tomu, aby uspokojilo své potřeby a pomohlo regionu v oblasti nízkoemisní energetiky.

Jak to podle Vás dopadne s limity, rozhodnou ministři po letech o tomto složitém problému?

Státní energetická koncepce umožňuje o limitech rozhodnout. Toto politické rozhodnutí by mělo padnout. Pokud se včas začnou stavět další jaderné bloky a provozování Dukovan bude prodlouženo, lze se v principu bez prolomení limitů obejít. Pak je ale třeba velice tvrdě prosazovat, aby se aktualizace koncepce plnila. U nás má jádro jednu obrovskou výhodu. Všechny plánované bloky jsou v existujících elektrárnách. To znamená, že pro obyvatelé v okolí to nemá z ekologického i estetického hlediska téměř žádná negativa. Žádná změna nenastane, není odpor podle hesla „ne v mém sousedství“. Navíc jsou tyto elektrárny pro region významným zaměstnavatelem a ekonomickým přínosem.

Jak Česko ovlivňuje energetická koncepce sousedního Německa?

Německo schválilo energetickou koncepci a většina veřejnosti ji podporuje. A i politici ji razantně, alespoň slovně, prosazují. Až se však přijde ke krokům, které poprvé tnou do živého, tak už to může být jiná káva. To začíná být vidět třeba v Bavorsku. Je otázkou, kdy reálně budou stát vedení, která do něj přivedou větrnou elektřinu ze severu. Může se ukázat, že místo jaderných elektráren nebudou plynové, ale uhelné elektrárny, což jde do jisté míry proti původní koncepci. Uhelné elektrárny zatím totiž drží ceny elektřiny nízko. Uvidíme, jaké jejich zvýšení veřejnost a politici unesou.

Velké firmy typu ČEZ nebo německý E.ON kladou velký důraz na decentralizaci. Je to podle Vás cesta?

Pokud by to měla být cesta pro celou energetiku, tak ne. Pochopitelně ve specifických případech je to dobrá věc a je výhodné decentralizaci využívat. Pokud má být tato cesta efektivní, tak to však pokryje jenom menší část celkové spotřeby. Nikdy se jejím využitím nevyřeší průmysl a města.

Mohlo by vás zajímat:
Prolomit limity za pět let znamená problém
Sochor – Uhlí je jistota, plyn drahé riziko
Když v Německu zafouká, Česku hrozí blackout

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze