Z hornické bašty je skanzen

Žacléřsko se chlubí nejstarším písemným záznamem o těžbě černého uhlí v Čechách. Dnes už čtyři staletí tamního hornictví připomíná jen industriální skanzen.

Opuštěné těžní věže a zívající šachetní budovy zůstaly sirotky po řemeslu, které se stalo na Žacléřsku ohromným fenoménem. Tamní doly proměnily město v hornickou baštu, která Dávaly práci stovkám až tisícům lidí a produkovaly obrovské zásoby. V nejlepších časech tam fáralo 1937 dělníků, kteří vytěžili až 300 tisíc tun ročně, napsal Hradecký deník.

Čtěte také:
Hlinomaz: Uhlí jako strategická rezerva
K uhlí je třeba přistupovat opatrně

„Za Rakouska-Uherska byly žacléřské doly největší v mocnářství,“ říká Jiří Mauer, žacléřský patriot, který stejně jako řada jeho spoluobčanů strávil v dolech podstatnou část života. Pracoval tam 42 let. Teď popsal slavné hornické dějiny v knize Žacléřské doly 1570 – 1992. „Hornická činnost živila celé generace a stálo za to ji zdokumentovat,“ dodal.

Kniha mapuje žacléřské hornictví od první zprávy o nálezu uhlí před 447 lety a historické listiny, kterou opat Kašpar I. Hauser z polského křešovského kláštera povolil Jakobu Rabemu hledat a dobývat uhlí v žacléřském okolí, po dopis z roku 1992, jímž tehdejší ministr pro hospodářskou politiku Karel Dyba nařídil ukončit těžbu. „A to i přesto, že v tu dobu v dole zbylo více než 60 milionů tun geologických zásob uhlí. Přitom byla připravena důlní pracoviště, nachystána důlní mechanizace a zajištěn odbyt v nedaleké Elektrárně Poříčí. Bez dotace na těžbu však nebylo možné tohoto nerostného bohatství využít,“ připomíná Mauer trudný okamžik, který ukončil bohaté dějiny žacléřského hornictví.

Poslední vůz uhlí vytěžili na Dole Jan Šverma 30. prosince 1992. O práci přišla téměř tisícovka lidí. V privatizaci získala důl ostravská firma Gemec, která změnila plán likvidace a systematicky zaplňovala všechny volné důlní prostory samotuhnoucí směsí z elektrárenských popílků či kalů z průmyslových čistíren. Než byla v roce 2005 zaplněna všechna patra, měli turisté možnost sfárat do dolu a prohlédnout si podzemí. Pět objektů hornických budov bylo později prohlášeno za kulturní památku. Areál je stále zpřístupněn veřejnosti jako hornický skanzen.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu