Za uhelnou horečkou se vydejte na Džbánsko

Uhlí se na Džbánsku těžilo už v 16. století. Foto: Archiv DN

Džbánsko, rozlehlou náhorní plošinu s hlubokými údolími na jih od Loun, proslavily především záhadné Kounovské kamenné řady. Turisté si tento kraj spojují hlavně s chmelem, nanejvýš opukovými lomy. Jen málokdo tuší, že tento kraj má i bohatou hornickou historii, napsaly Důlní noviny.

První zmínky o dobývání kamenného uhlí v okolí Kounova jsou dokonce ještě starší než záznamy o dolování na Mostecku z roku 1550. Černouhelná horečka v tomto kraji ale odstartovala až v polovině 19. století, kdy byla na Džbánsku otevřena více než stovka takzvaných malodolů a některé z nich zůstaly v provozu ještě v 50. letech minulého století.

Nejvýznamnější byla těžba v Kounovské kamenouhelné sloji, která se táhla v pásu dlouhém asi 50 kilometrů. Naleziště ležela v hloubce do 50 metrů a zvlášť poblíž Kounova sloje vystupovaly takřka až na povrch. Na mnoha místech se proto těžilo skutečně v malém, bez použití těžebních strojů, jen s několika horníky.

Čtěte také: Uhlí z dolu Františka sloužilo i za války

Vedle sebe působily větší doly, otevřené podnikateli a šlechtickými rody, a doly místních sedláků. Mezi nejvýznamnější těžaře patřili Schwarzenbergové. Ti u Kounova otevřeli roku 1872 důl Adolf a později ještě Adolf II., kde se těžilo až do roku 1938. Většina dolů se však rychle vyčerpala a navíc jen obtížně konkurovala rostoucí těžbě levnějšího hnědého uhlí.

Další menší rozmach dolování nastal během první světové války a těsně po ní, kdy byla těžba na řadě míst obnovována. Ještě ve 20. letech odjíždělo z mutějovického nádraží až tisíc tun uhlí denně, ale před začátkem druhé světové války už byla většina dolů zavřená. Zřejmě nejdéle fungujícím dolem byl František ve Lhotě pod Džbánem, který skončil v roce 1959 a jehož pozůstatky můžete najít dodnes. Stop po dolování v krajině pod Džbánem však pozorný cestovatel najde mnohem víc.

Vedlejším „produktem“ hornické činnosti na Džbánsku byly významné paleontologické nálezy z období prvohor, ukryté v horní vrstvě uhelné sloje zvané švartna. Roku 1874 oblast prozkoumal známý český přírodovědec Antonín Fryč. Objevil zde zcela nové druhy pravěkých ryb, které obývaly zdejší vody a močály před 300 miliony let. Nazval je podle místa výskytu druhovým jménem kounovensis. Jak asi vypadaly, můžete vidět v expozici v kounovském Domě U tří lip. Část expozice o Kounovských kamenných řadách je věnována paleontologickým nálezům i hornické minulosti tohoto, jinak zemědělského, kraje.

Mohlo by vás zajímat:
Bývalý důl se proměnil v muzeum a zábavní park



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze