Doba čtení:2 m, 18 s
Jedním z držitelů medaile Jiřího Agricoly, kterou každoročně uděluje Český báňský úřad, se letos stal i dlouholetý ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů a dnes viceprezident Euracoal Vladimír Budinský. Přinášíme zkrácenou formu rozhovoru s ním, který vyšel v Hornických listech.
Kromě „interních“ problémů jako je geologie, dobývací technologie nebo sanace a rekultivace musí v poslední době těžaři řešit stále víc a víc i důležité vlivy „externí“ – vyjma ekologie zejména pak vztahy se sousedními obcemi. Jak v tomto smyslu vnímáte vaše nejvyšší hornické ocenění?
Čtěte také:
VIDEO: Uhlí má v teplárenství stále své místo
Historie těžby uhlí v severočeské pánvi sahá do 15. století
Nejvyšší hornické vyznamenání je pro mne velice významné ohodnocení a moc si ho vážím. Téměř deset let práce v Severočeských dolech (SD) bylo mým nejkrásnějším zaměstnáním v životě. Dostal jsem příležitost změnit severočeskou krajinu tím, že jsem mohl pomoci pro SD dvakrát posunout linii těžby na dole Bílina (DB), poprvé v roce 2008 a podruhé 2015. Podařilo se nám to díky dobré komunikaci s lidmi v okolí DB. A právě to nám pomohlo získat souhlas obcí a měst s našimi záměry.
Letos v říjnu jste zažil ještě jednu významnou hornickou akci, a to v celosvětovém měřítku – jako delegát a řečník 24. světového hornického kongresu v Riu de Janeiru. Můžete přiblížit obsah svého referátu?
Letošní kongres zastřešovalo heslo „Hornictví ve světě inovací“ a jeho jednotlivá témata přilákala víc než 430 referátů ze 44 zemí světa. Nakonec jich k prezentaci bylo vybráno 246 a já jsem ve svém referátu, který byl na programu technických sekcí 19. října, mohl konkrétně na příkladu korekce limitu těžby na DB popsat důležitost strategie CSR, tedy společenské firemní odpovědnosti, pevně provázané s podnikatelskou strategií Severočeských dolů. Bylo to na den přesně od 19. října loňského roku, kdy padlo vládní rozhodnutí. Právě provázanost obou strategií umožnila získat podporu a konsensus lidí z okolí DB se záměry SD. Akceptace těžby ze strany veřejnosti – jak v nejbližším okolí dolů, tak i v kraji a na celostátní úrovni je základním předpokladem pro realizaci strategie těžební společnosti. Referát v Riu se setkal s velkým zájmem, protože i v zemích, kde jsou těžební aktivity jako významný tvůrce HDP obecně vítány víc než v EU, jsou těžaři rovněž konfrontováni s odporem místních obyvatel. V Riu jsem samozřejmě také popsal obecně situaci těžebního průmyslu v ČR a připomenul, že Praha byla místem konání 2. světového hornického kongresu v roce 1961. Dnes má kongres přes 40 členských zemí. Jsem rád, že mohu v rámci kongresu prezentovat Severočeské doly a celé české hornictví.
Mohlo by vás zajímat:
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou
U Skotska popluje první větrná elektrárna
Švédská Kiruna ustoupí těžbě