Zimní balíček 2.0

komentare_iuhli_800x600Pro běžného spotřebitele je obtížné vyznat se v tisícistránkových podkladech o budoucí podobě evropského energetického trhu. Co má dělat? 

Další série dokumentů, kterou zveřejnila Evropská komise (EK) minulé pondělí představuje přírůstek k tzv. zimnímu balíčku EK z konce listopadu loňského roku. Nyní, v únorovém pokračování, se Komise zaměřila více na otázku plynu, jeho zásobování a vlivu na energetickou bezpečnost Evropy.

Agenda doporučení a cílů směřující k jednotnému evropskému trhu (Energetické unii) nabývá na objemu a běžný spotřebitel má asi málo příležitostí se v ní detailněji orientovat, přestože mu Evropská komise přisuzuje větší budoucí roli. Bude si moci svobodněji vybírat dodavatele, podílet se na výrobě elektřiny, úsporách energetické spotřeby atd.

Čtěte také:
Kam mohla směřovat loňská těžba hnědého uhlí
Poslední pražští uhelní Mohykáni

Dosavadní návrhy však obsahují (zákonitě) ještě mnoho otázek a z různého úhlu pohledu si i odporují. Energetické společnosti posílily analytické týmy, které mají zkoumat souvislosti ukryté v energetických balíčcích a hledat řešení pro budoucí strategii. Tomu nemůže obyčejný spotřebitel konkurovat. Navíc diskuse nad dopady navrhovaných opatření a nad budoucností energetiky nekončí a výsledný stav může dospět do nečekaných variant.

Jedno se zdá být ale asi dosti pravděpodobné. Energie v budoucnu bude z různých důvodů dražší, a to možná docela znatelně. Jak se má běžný zákazník přizpůsobit? S nemalou měrou zjednodušení lze odhadnout, že má v tomto okamžiku asi dvě možnosti: buď zatím „nedělat nic“, nebo směřovat k co největšímu osamostatnění.

Nedělat nic není myšleno doslova. Znamená jinými slovy postupovat podle dosavadního schématu, tj. pokusit se rozumně hledat mezi dodavateli energií, šetřit spotřebou a snad bychom měli doplnit i shromažďování finančních prostředků na možné budoucí investice do změn ve způsobu vytápění, do nových spotřebičů atd. A ještě to může obsahovat pokusy hlouběji se vyznat ve zmíněných směrnicích a cílech Evropské komise.

Druhou alternativou je usilovat již dnes o co největší odstřihnutí od budoucího systému a pokusit se jít cestou nezávislosti na vnějším prostředí. Opět to nelze vnímat doslova. Ale je tím myšlena cesta větší diverzifikace různých způsobů vytápění a výroby elektrické energie pro vlastní potřebu ve variantě případného odpojení od distribuční sítě, tzv. ostrovní systém. V takovém případě by se snad spotřebitel mohl vyhnout nákladům, které mohou souviset například s celkovou regulací pohybu energie v distribuční a přenosové síti, velké závislosti na případném kolísání cen plynu atd. Je to asi dosti futuristické řešení zejména z pohledu jediné domácnosti, ale technologie mohou jednou více pomáhat.

No, anebo se objeví nějaké třetí řešení. Pokud jej uvidíme, pokusíme se o něm rovněž spekulovat.

Mohlo by vás zajímat:
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna
Na dně lomu plaval sací bagr



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze