„Zimní balíček“ tvrdě dopadne i na Česko

Poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský. Foto: wikipedia.org

Evžen Tošenovský ve svém komentáři pro deník E15 upozorňuje na nutnost naučit se rychle využívat program EU na podporu transformace uhelných regionů a s uhlím spojených částí hospodářství členských zemí. Europoslanec ODS upozorňuje také na nutnost zajistit pro něj dostatek finančních prostředků.

Bez velké mediální show začal v Česku dramatický proces změn v energetice. To, co někdy před rokem představila Evropská komise jako svoji strategii změn v celoevropské energetice, má dnes podobu obsáhlého programu s názvem „Zimní energetický balíček“.

Čtěte také:
Komise k OKD vyslechla Tošenovského
Podpora OZE už je ekonomicky zvrácená

Skládá se z osmi nových regulačních dokumentů EU. Ve většině nových předpisů se navrhují přísná omezení CO2 se současným omezením používání fosilních paliv.  Hovoří se o tzv. dekarbonizaci a o ukončení využívání uhlí. Problémem je od samého začátku hlavně časová představa – v roce 2050 by Evropa měla žít a fungovat zcela bez vypouštění CO2. Dokonce zaznívaly snahy o urychlení tohoto procesu. A i když se podařilo o některých zvláště sporných bodech nastartovat aspoň zdání diskuze, v progresivisticky naladěném Evropském parlamentu neměly návrhy na změny směrem k rozumu šanci na úspěch. Ke škodě Evropy.

V současnosti je již skoro celá nová energetická legislativa schválena, a tak dramatický proces změn v energetice prakticky začíná, přestože to česká ekonomická, politická, mediální ani široká veřejnost zatím příliš nezaregistrovala.

Zimní balíček je ale jen jedna strana mince. Ta druhá jsou očekávané drastické dopady na země a regiony, kde uhlí dosud sehrává významnou roli ve vytápění, výrobě elektřiny nebo v hutnickém průmyslu. Protože jsem, odkud jsem, a téma postupného útlumu hornictví provází celou mou politickou kariéru, začal jsem okamžitě spolupracovat s Poláky, jichž se věc dotýká ještě mnohem více než nás. Společně se nám podařilo dovést komisi k tomu, aby připustila, že pokud postup navržený v „Zimním balíčku“ dojde naplnění, bude nutno uhelným regionům s transformací na bezuhlíkovou ekonomiku aktivně pomoci.

Vedli jsme o tom mnohá jednání v Bruselu, v Česku, v Polsku i na Slovensku a nakonec se díky pochopení místopředsedy komise Maroše Šefčoviče začal připravovat program „Coal Regions in Transition“. Dnes již je založen a postupně jsou do něj zařazovány první regiony, i ty tři naše, jichž se uhelný útlum dotkne – Moravskoslezský, Ústecký i Karlovarský kraj. U nás na Ostravsku a Karvinsku se podařilo díky pochopení místních politiků i úředníků připravit obsáhlý program Restart, který se již stihl stát vzorem i pro jiné regiony. Využívají se pro něj prostředky, které nebyly spotřebovány v jiných evropských programech.

Ale naší hlavní snahou musí být získání finančních prostředků pro další roky, kdy by měly být k dispozici násobně větší prostředky. Nejen přímo, ale i v jiných oborech – jako stínový zpravodaj jsem v europarlamentu podal a prosadil návrh uvést přímý odkaz na program „Coal Regions in Transition“ v rozpočtu na vědu a výzkum, kde bude pro období 2021-2027 celkem 120 miliard eur. Ale současně musíme být schopni doma připravit takové akce, které prostředky pouze nespotřebují, ale pomůžou postiženým krajům odrazit se k dlouhodobě lepší budoucnosti. Když o programu mluvím jako o Marshallově plánu pro uhelné regiony, někteří se ušklíbají, ale vědí, že mám pravdu. Na stole jsou peníze schopné založit v zasažených krajích zcela jiný způsob života, nové ekonomické aktivity, inovovaný průmysl. Záleží jen na nás, jak velkou odvahu a fantazii projevíme a jak schopní budeme v jejich prosazování u unijních institucí.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo