Zrušení limitů by byl jen první krok

V otázce další těžby hnědého uhlí na severu Čech má smysl pouze komplexní řešení a tím je zrušení limitů na lomu Bílina i lomu ČSA, úprava legislativy a pomoc při řešení střetů zájmů. Rozhodovat budou politici. V rozhovoru pro iUHLI.cz to řekl ředitel firmy Vupek Economy Ladislav Pelcl.

Těžební firmy samy navrhly prolomení limitů. To by ale mělo být v souladu se státní energetickou koncepcí. Zvýšil by se potenciál tuzemských zdrojů energie a zároveň by se snížil růst dovozní energetické závislosti. Nebylo by tedy lepší, aby politici usnesení Pithartovy vlády o limitech zrušili a umožnili firmám zkusit vyjednávat a zvládnout komplikovaný legislativní proces?

Vše kolem územních limitů je dlouhodobě zpolitizované a zablokované a na jejich řešení si dosud netroufla žádná vláda. Ke zrušení limitů měla nejblíže úřednická Rusnokova vláda, ale z nějakých důvodů to neudělala. Situaci by to ale dnes stejně moc nepomohlo. Těžba uhlí za limity by nemohla být zahájená bez vyřešení střetů zájmů a ty by nemohly být vyřešeny bez legislativní podpory. Byla ale schválená malá novela horního zákona s vypuštěnými vyvlastňovacími paragrafy a na komplexní novele horního zákona, která by je tam měla vrátit, ve spojení s veřejným zájmem, se podle mých informací nedělá. Konzistentní řešení znamená zrušení limitů, úprava legislativy a pomoc při řešení střetů zájmů, byť v jejich rozsahu a složitosti se Bílina i ČSA jak známo velmi liší.

Prolomení limitů jen na lomu Bílina, které má zatím podporu, by dle studie Vupek Economy nepokrylo poptávku uhlí pro teplárny? Chybělo by tedy toto uhlí?

V dlouhodobé celkové bilanci zdrojů a potřeb hnědého uhlí, kterou jsme jako nezávislou studii zpracovali na žádost MPO, jsme museli řešit několik faktorů. V oblasti zdrojů to byla nebývale zvýšená disponibilita zásob hnědého uhlí, oznámená uhelnými společnostmi (zejména na dolech Nástup a Bílina), odvozená od připravované hlubinné těžby a od zvýšeného využití nebilančních zásob uhlí. Zdrojová strana bilance uhlí byla zpracována ve čtyřech variantách.

V oblasti potřeb hnědého uhlí jsme museli vyhodnotit dlouhodobé potřeby elektráren, veřejných i závodních tepláren a všech ostatních kategorií jeho spotřebitelů, vč. domácností. Vycházeli jsme z názorů velkých výroben energie na jejich životnost a na jejich potřeby uhlí. Tyto potřeby jsme korigovali s přihlédnutím k působení měnící se legislativy regulace spotřeby uhlí a provozu uhelných spotřebičů a úspor tepla.

Takto kvantifikovaná poptávka po hnědém uhlí nám ale vyšla vyšší než uvažované těžby ze zvýšených zásob uhlí. Výrobny energie, zejména teplárny, vidí svoji perspektivu dlouhodobě a ve spojení s využitím hnědého uhlí. V zásadě vyrovnaná bilance nám vyšla jen při využití hnědého uhlí za limity na obou dolech. V některých oblastech jsme měli jiný názor než MPO, které počítá s nižšími potřebami uhlí. Lišili jsme se v životnostech a potřebách uhlí u dvou velkých výroben energie nezávislých výrobců.

V otázce Bíliny je naším názorem, že tato nebude schopná po roce 2020 ani zvýšenými těžbami pokrýt potřeby nové elektrárny v Ledvicích, potřeby všech tepláren ČEZ, potřeby dosud jejím uhlím zásobovaných tepláren, dále tepláren, které chtějí, nebo budou muset přejít k Bílině od Severní energetické a od Sokolovské uhelné a navíc produkovat veškeré potřebné tříděné uhlí (dnes asi 2 mil. tun). Náš celkový závěr z dlouhodobé bilance hnědého uhlí zněl, bez hnědého uhlí za limity to v budoucnosti nepůjde, a využití uhlí za limity jen na Bílině je málo. V bilanci musí zůstat i ČSA a její uhlí těžené za limity.

Čtěte také: Bílina letos, o lomu ČSA až v roce 2020

Jak jste vnímal reakci Teplárenského sdružení ČR na vaši studii?  Upozorňovali na to, že zveřejněním dat za rok 2013 mohla být podle teplárníků porušena práva dotyčných subjektů na ochranu dat.

První reakce Teplárenského sdružení na studii mě překvapila, protože jsme si podklady pro bilance před ukončením práce porovnávali a věcně o nich diskutovali. Pak se situace uklidnila.

Co si myslíte o návrhu ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), který chce odložit rozhodnutí o lomu ČSA o pět let na rok 2020?

Jedna věc je, že bilance zdrojů a potřeb je do roku 2020 v zásadě vyrovnaná, problémy nastanou poté. Druhou věcí jsou dopady odkladu na podnikatelské strategie, na investice, na zaměstnanost na dolech, které se připravují a plánují již dnes a které tento odklad zkomplikuje. Ale jak jsem již uvedl, smysl má komplexní řešení, zrušení limitů na obou lomech, úprava legislativy a pomoc při řešení střetů zájmů.

MPO zdůvodňuje odložení rozhodnutí o lomu ČSA i otázkou dalšího vývoje jaderné energetiky v ČR. Mohlo by být hnědé uhlí v nadcházejících letech překlenovací technologií, než se dostaví další jaderné bloky?

Riziko prodloužení projektované životnosti bloků v Dukovanech jen o 10 let (do roků 2025 až 2027) názorně odhalilo napjatost bilance hnědého uhlí, počítající s těžbou hnědého uhlí jen na Bílině. Možný výpadek 2000 MW základního výkonu by byl příliš velký a jeho pokrytí výrobními kapacitami na hnědé uhlí pokládám za rozumné řešení. Právě zde se projevuje přímá vazba na dlouhodobou životnost elektrárny v Počeradech a na využití uhlí z lomu Vršany, které v naší dlouhodobé bilanci do roku 2050 máme.

Jaký je Váš názor na materiál o hnědém uhlí, který pro ministra financí Andreje Babiše (ANO) , zdarma vypracoval největší tuzemský obchodník s uhlím a majitel Carbounion Bohemia Petr Paukner? Doporučil prolomit Bílinu a u ČSA s rozhodnutím počkat.

V analýze současného trhu hnědého uhlí jsme se nelišili, prognózu potřeb jsme se snažili kvantifikovat s využitím názorů spotřebitelů uhlí, s anticipací působení legislativy regulace spotřeby uhlí. Naše prognóza potřeb hnědého uhlí vyšla pokrytá jen s hnědým uhlím z obou dolů.

EPH minulý týden potvrdil, že od ledna 2016 skončí s dovozem německého uhlí do Čech. Odkud by podle Vás mohl Křetínský uhlí brát?

EPH má jednak dlouhodobou smlouvu se Severočeskými doly a pokud vím, tak využívá v Opatovicích i černé uhlí ze svého dolu v Polsku. Změnu palivového mixu EPH ve svých výrobnách energie již jednou řešil a ke změnám palivových mixů bude docházet i u jiných výroben energie.

Jak jste vnímal reakce na studii Vupek Economy?

Na otázku jsem již částečně odpověděl. Na nejednoznačné reakce na naši studii jsme ale byli připraveni, protože to, že jsme se dostali do střetu zájmů, je dáno samotným předmětem této práce. Naše studie byla MPO využita, stala se jedním z výchozích podkladů pro zprávu MPO o řešení limitů pro jednání tripartity, ve které ale MPO uplatnilo svůj pohled na osud elektrárny Počerady a na schopnost Bíliny vyhovět zvýšeným požadavkům po jejím uhlí. Jednání ale neskončila a diskuse pokračují.

Co si myslíte o studii, kterou pro ministerstvo průmyslu vypracovala poradenská firma PricewaterhouseCoopers?

My jsme řešili především zdroje a budoucí potřeby hnědého uhlí. PricewaterhouseCoopers měli jiné téma pro svou práci, kde dominovala ekonomika a sociální dopady. Jejich závěry v ekonomických dopadech variant řešení limitů mě ale nepřekvapily. Platí, že s těžbou a se spotřebou hnědého uhlí se realizuje nemalý daňový výnos pro veřejné rozpočty. Zkracování životnosti lomů, v důsledku jejich neúplného vytěžení, bude mít vliv na výši výpadků daní a plateb a výše výpadků daní a plateb bude přímo úměrná výši nerealizovaných těžeb hnědého uhlí. Výpadky příjmů státního rozpočtu mohou být přitom ještě vyšší, když zohledníme i výpadky daní, kterými je zatížena spotřeba energie (elektřina, pohonné hmoty) a korporátní daně uhelných společností, které budou nuceny ukončit svou činnost.

Jak to podle vás s limity nakonec dopadne?

Opravdu nevím. V ruce to mají politici. Opět ale opakuji, smysl má jen komplexní řešení letitého problému, zrušení limitů, úprava horního zákona a pomoc při řešení střetů zájmů. Samotné zrušení limitů by byl jen první krok.

Mohlo by vás zajímat:
Prolomit limity za pět let znamená problém
Babiš pojede za limity
Média o uhlí informují jednostranně