V posledních několika měsících Američané s hrůzou sledovali rostoucí účty za elektřinu. Například v New Jersey vzrostly jen za poslední rok o 19 procent. Mnoho lidí pak nalezlo jasného viníka: umělou inteligenci a datová centra nezbytná pro její rozvoj. Pravda se ale skrývá jinde, zjistila studie.
S rozšiřováním těchto energeticky náročných provozů přirozeně roste i jejich spotřeba elektřiny, což tlačí ceny nahoru pro všechny, od velkých společností po malé domácnosti, uvádí MF Dnes.
Argument, že za zdražením stojí právě tato technologie, se rovněž stal příčinou nejedné politické rozmíšky. Ve Virginii například demokratická kandidátka na guvernérku Abigail Spanbergerová prohlásila, že bude tlačit na datová centra, aby platila své náklady a spravedlivý podíl. „Datová centra jsou obrovskými žrouty elektřiny. (…) Někdo to všechno musí zaplatit – a nevěřte žádnému politikovi, který tvrdí, že to nakonec nebudete vy,“ napsal minulý týden senátor Josh Hawley z Missouri.
Nová studie výzkumníků z Lawrence Berkeley National Laboratory a poradenské skupiny Brattle však nyní naznačuje, že vyšší poptávka po elektřině může paradoxně vést ke snížení cen. Výzkumníci totiž vypočítali, že v letech 2019 až 2024 zaznamenaly státy s nárůstem poptávky po elektřině celkově nižší ceny. Zjistili, že hlavními faktory růstu cen byly náklady na stožáry, vedení a další elektrická zařízení, jakož i náklady na ochranu této infrastruktury před budoucími katastrofami, napsal list The Washington Post.
„Nová zjištění jsou v rozporu s tím, co dnes vidíme v novinových titulcích,“ vysvětlil Ryan Hledik, ředitel společnosti Brattle a člen výzkumného týmu, který se na studii podílel. „Je to mnohem složitější problém než jen ‚Máme nové datové centrum, takže ceny porostou‘.“
Číst dál
Například v Severní Dakotě, kde došlo k téměř 40procentnímu nárůstu poptávky po elektřině, částečně i díky prudkému rozvoji datových center, klesly ceny očištěné o inflaci přibližně o 3 centy za kilowatthodinu. Ve Virginii se sice zvýšila poptávka o 14 procent, ale ceny zároveň klesly o 1 cent za kilowatthodinu. Naopak v Kalifornii, kde poptávka poklesla o několik procentních bodů, ceny vzrostly o více než 6 centů za kilowatthodinu. To je v rozporu s dosavadními znalostmi. Základy ekonomie totiž učí studenty, že pokud stoupá poptávka, ceny mají tendenci růst. Ale elektřina nefunguje jako žádný jiný ekonomický trh. Většina nákladů v systému nepochází z přenosu elektronů sítí nebo z toho, co odborníci nazývají variabilními náklady. Největší náklady jsou naopak fixní položky, tedy ty na údržbu rozsáhlého systému stožárů a vedení. Tento systém nejenom stárne, ale je také na pospas rostoucímu tlaku ze strany lesních požárů, hurikánů a dalších extrémních povětrnostních jevů. „Část těchto fixních nákladů na infrastrukturu lze rozložit na více prodaných megawatthodin, což může ve skutečnosti snížit ceny pro všechny,“ dodal Hledik. To však neplatí všude a vždy. V některých případech by podle výzkumníků rostoucí počet datových center mohl opravdu ceny zvýšit. Záleží však na tom, zda tyto provozy vyžadují zcela nové elektrárny, anebo zda spotřebovávají stávající kapacitu sítě. Důležité také je, jak dobře se energetické společnosti na tuto zvýšenou poptávku připravují.
Američtí politici se také přou o to, do jaké míry obnovitelné zdroje energie, jako je větrná a solární energie, zvyšují ceny elektřiny. Nová studie ukazuje, že náklady na provoz a instalaci větrných, zemních plynů, uhlí a solární energie za posledních 20 let klesaly. Od roku 2005 klesly náklady na výrobu o 35 procent, z 234 miliard dolarů na 153 miliard dolarů. Náklady na vedení přenášející energii sítí, které dodávají elektřinu zákazníkům, však raketově rostou. V posledních dvou desetiletích se náklady na přenos téměř ztrojnásobily a náklady na distribuci se více než zdvojnásobily.
Část tohoto trendu je způsobena rostoucími náklady na součástky. Například cena transformátorů a vodičů za posledních pět let výrazně předstihla inflaci. Zároveň americké energetické společnosti v minulosti nezvládaly včasnou výměnu svého stárnoucího vedení a nyní se snaží tento deficit dohnat. Podle další zprávy společnosti Brattle již energetické společnosti vynakládají více než 10 miliard dolarů ročně jen na výměnu stárnoucích přenosových vedení.
A konečně, eskalující extrémní povětrnostní jevy vyřazují z provozu místní rozvody elektřiny, což nutí energetické společnosti vynakládat velké částky na nutné opravy. V loňském roce hurikán Beryl zničil rozvodnou síť v Houstonu, to si vyžádalo měsíce nákladných oprav. Hrozba lesních požárů na západě mezitím nutí energetické společnosti vynakládat miliardy na zakopání elektrického vedení pod zem. Podle studie Lawrence Berkeley bylo asi 40 procent nárůstu cen elektřiny v Kalifornii za posledních pět let způsobeno právě náklady souvisejícími s lesními požáry.
„Západ, v čele s Kalifornií, se nyní nachází ve velmi obtížné situaci,“ řekl Devin Hartman, ředitel pro energetickou a environmentální politiku v R Street Institute ve Washingtonu. „Snižování rizik spojených s takovými událostmi je opravdu velmi nákladné.“
Studie rovněž zjistila, že v některých státech politiky zaměřené na podporu čisté energie skutečně zvýšily účty zákazníků za elektřinu. Ačkoli výzkumníci nenašli souvislost mezi celkovým podílem větrné a solární energie v síti a vyššími cenami, odhalili, že státy s normami pro obnovitelné zdroje energie – které vyžadují určitý podíl čisté energie v síti – měly tendenci mít vyšší ceny. V Maine, New Jersey a Marylandu tyto normy zvýšily ceny mezi lety 2019 a 2024 přibližně o 1 cent za kilowatthodinu.
Velkorysé dotace na střešní solární panely také zvýšily sazby v některých státech, zejména pak v Kalifornii a Maine. Zde je účinek ale opačný: pokud zákazníci instalují střešní solární panely, poptávka po elektřině klesá, což rozloží tyto fixní náklady na menší skupinu spotřebitelů.
Vědci rovněž varovali, že tyto trendy nemusí trvat věčně. Dosud se ceny elektřiny ve většině amerických států do značné míry řídily inflací. To by se v příštích několika letech mohlo změnit. Zároveň by stále více umělé inteligence a datových center mohlo ceny zvýšit, pokud budou energetické společnosti nuceny rychle budovat další infrastrukturu. „Tyto účinky se teprve začínají projevovat,“ podotkl Hartman. „Minulost nemusí být nutně předzvěstí budoucnosti,“ uzavřel podle amerického deníku.