Doba čtení:5 m, 3 s
Rozhodnutí o prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí v severočeském kraji a o jeho rozsahu je dáno od podzimu loňského roku. Těžba se posune za původní hranice v dole Bílina, a i když musí ještě projít schvalovacím procesem u ministerstva životního prostředí a báňského úřadu, je tento vývoj poměrně jistý.
Vyjasnění v otázce hnědouhelných limitů nebrání tomu, aby se vracely úvahy o tom, zda je, či bylo takové rozhodnutí správné a s jakými důsledky můžeme počítat. Mohou být užitečné i do budoucna, a to minimálně ze dvou důvodů.
Za prvé, možnost prolomení limitů v dole ČSA (spojeno s existencí Horního Jiřetína) není zatím zcela vyloučena. Počítá se s tím, že o tomto tématu by se mohlo jednat opět v roce 2020. To je totiž určitý milník, po kterém by v případě odmítavého stanoviska k limitům musel nastat v dole ČSA útlum těžby, patrně s knejpu platností.
Za druhé prožíváme aktuálně relativně podobné dilema s budoucností těžby černého uhlí na severu Moravy. Příbuznost je to sice dosti vzdálená co do podstaty a příčin vzniku kritického stavu, ale myšlenkový postup i nástroje mohou být stejné, tedy potřeba hledat variantní řešení a hodnotit jejich dopady včetně finančních. Vraťme se ale k uhlí hnědému.
Jaké souvislosti v případě budoucího využití hnědého uhlí (a těžebních limitů) posuzovala vláda?
Najdeme je především v materiálech Aktualizace Státní energetická koncepce (ASEK).
Jednou z kategorií, které ASEK u jednotlivých scénářů diskutuje, je konkurenceschopnost. V rámci této kategorie jsou kalkulovány i pravděpodobné náklady (variabilní, fixní i investiční) na provoz budoucího palivového mixu. Odlišné využití různých typů primárních energetických zdrojů je charakteristické pro ten který scénář a obsahuje dílem i rozdílné zastoupení hnědého uhlí.
Z provedených odhadů nákladů, které by bylo nutno vynaložit v rámci naplnění konkrétného scénáře do roku 2040, je patrné, že finančně nejvíce náročný je Dekarbonizační scénář. Ten s využitím uhlí počítá nejméně. Uhlí by mělo primárně posloužit pro výrobu tepla. Výroba elektřiny v uhelných elektrárnách by měla být postupně ukončena, často i před uplynutím jejich technické životnosti, což by mělo platit zejména v případech výroby s vysokým znečištěním.
Čtěte také:
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Scénář vylučuje prolomení limitů těžby. Požadavek co největší soběstačnosti v energiích nahrazuje výraznější podporou obnovitelných zdrojů a větším důrazem na pokles spotřeby.
Naopak Optimalizovaný scénář, který byl na základě analýz ASEK zvolen k realizaci, vyžaduje celkové náklady nejmenší, viz následující graf.
Protože jde o velká čísla, lze výsledky trochu přiblížit přepočtem na průměrné náklady potřebné v jednom roce, což je v témže grafu zachyceno samostatnými body.
S určitou mírou nadsázky lze pak říci, že pokud bychom rychleji opouštěli uhlí jako energetický zdroj, stálo by nás to, mimo jiné, ročně zhruba o 16 miliard korun více v porovnání s optimalizovaným řešením. A to do roku 2040.
Jde samozřejmě o zjednodušující přístup, parametrů v kalkulaci nákladů je mnohem více, nejen míra zastoupení hnědého uhlí.
Graf: Výsledek odhadu diskontovaných nákladů na zajištění energie v rámci jednotlivých scénářů ASEK.
Jak je to s externími náklady, které nyní přibudou po uvolnění limitů na dole Bílina?
Na mysli jsou vedlejší náklady na majetku, životním prostředí a na zdraví obyvatel, které dodatečná těžba a využití – spálení – uhlí přinesou.
ASEK se vedlejšími náklady spojenými s těžbou za limity zabývá souhrnně, nedělí je podle jednotlivých dolů nebo podle variant scénářů, i když v rámci daného scénáře jsou patrně částečně zohledněny.
Kalkulace je provedena pro maximalistický případ, kdy by se teoreticky vytěžilo všechno uhlí, které leží za hranicemi limitů na obou dolech Bílina i ČSA. Celkové odhadované vedlejší náklady vyvolané takovým absolutním prolomením limitů jsou za těchto podmínek cca 268,5 mld Kč.
S pomocí objemu uhlí, které je za limity v daném dole k dispozici a které by se hypoteticky dalo vytěžit, se lze pokusit o přibližné určení vedlejších nákladů spojených s dolem Bílina. Po uvolnění limitů by se z něho mělo dobýt přes 100 mil tun uhlí. Za limity dolu ČSA je ukryto cca 775 mil tun uhlí. Bílina by se tedy za těchto (objemových) poměrů mohla podílet na externích nákladech těžby zhruba jednou devítinou, což vede k číslu necelých 30 mld Kč.
Preciznější a systematičtější pokus o analýzu externích nákladů byl vícekrát proveden Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (ASEK s nimi v kalkulacích vedlejších nákladů také pracuje, ale připojuje ještě své vlastní).
Vedlejší náklady spojené s rozšířením těžby za limity dolu Bílina jsou v této analýze vyčísleny na 10,3 mld Kč, tedy zhruba třikrát méně, než by se dalo očekávat dle ASEK.
Číselný nesoulad je ale třeba vnímat s velkou rezervou. Základní příčina bude ve velmi hrubém pokusu oddělit podíl dolu Bílina od dolu ČSA z celkového čísla ASEK.
Podstatné je, že různé zdroje a různí odborníci tyto náklady připouštějí a že objektivně existují, byť je jejich vyčíslení komplikované. Vyhnout se jim by šlo patrně pouze „okamžitým“ odchodem od používání hnědého uhlí v energetice, což by v tomto okamžiku zavedlo českou ekonomiku a společnost do nemalých rizik a do velké energetické závislosti. Prolomení limitů, jak je nastaveno v tomto okamžiku, tedy cca 100 mil tun navíc, je možné v tomto kontextu vnímat jako ještě „decentní“, jako určitý kompromis.
Lze za takových okolností dát nějaké doporučení?
Doporučení spojená s využitím energetického uhlí byla a asi ještě budou v pozici: ano, nebo ne další těžbě. Stanovisko se většinou odvíjelo od toho, jaké zájmy mluvčí představoval nebo sdílel.
Nicméně ukazuje se stále důležitějším, aby v regionech těžby byl více a více rozvíjen průmysl a infrastruktura, a to s mnohem větším předstihem a s mnohem větší intenzitou, než tomu bylo doposud. Nové a atraktivnější pracovní příležitosti by měly pomoci absorbovat potíže spojené s útlumem těžby.
To by patrně mohlo být hlavním doporučením. Ne že by bylo nové, ale že by potřebovalo prosazovat s daleko silnějším akcentem.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr