Obavy z nedostatku plynu související s ukrajinským konfliktem se nevyhnuly ani Česku. Zájem o hnědé uhlí vzrostl mezi lidmi ve srovnání s loňským rokem až dvojnásobně.
Z domova
OKD, která čelí ekonomickým, loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Stát se ale letos s firmou NWR dohodl na pokračování těžby do konce roku 2017.
Pravděpodobným cílem expanze EPH je západní a jižní část Evropy. Investice se může pohybovat v řádech desítek miliard korun.
Skupina ČEZ provozuje na území Čech a Moravy uhelné elektrárny a teplárny v celkem 13 lokalitách. Většina z nich spaluje severočeské hnědé uhlí.
Z uhlí pochází 40 procent světové energie. Pochází z něj také 39 procent globálních emisí CO2.
Obnovit těžbu není možné ze dne na den. Od rozhodnutí k zahájení těžby je nutných až deset let příprav.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má již připravenou vyhlášku, která má určit takzvané malusy. Tedy sankce za to, že firmy vyrábí elektřinu z hnědého uhlí s příliš nízkou účinností.
První se týká zakladače, druhá uhelného rypadla. Na obě generálky má firma v rozpočtu vyčleněno přibližně 250 milionů Kč.
Ve srovnání s loňskem se poptávka v některých regionech zdvojnásobila. Ať už kvůli modernějším kotlům, které dokážou palivo efektivně využít, nebo kvůli obavám Čechů, že z Ruska bude v zimních měsících proudit míň plynu.