Česku hrozí nedostatek elektřiny

Dovoz elektřiny ze zahraničí není po roce 2040 reálný. Své zastaralé elektrárny zavírají totiž i další evropské státy. Některé – jako třeba sousední Německo – končí i s jádrem. Foto: wikipedia.org

Kolem roku 2045 přijde Česká republika zhruba o třetinu své dnešní výroby elektřiny. Nejspíš skončí většina uhelných elektráren a také nejstarší jaderné reaktory v Dukovanech. Pokud se do té doby nepodaří postavit a spustit nové jaderné bloky, hrozí nedostatek elektřiny.

Dnes činí souhrnný instalovaný výkon všech domácích elektráren (včetně tzv. kogeneračních zdrojů na elektřinu i teplo) 22 277 megawattů. Podle analýzy zpracované pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny skončí do roku 2045 zhruba třetina – přesně 8 680 MW – této kapacity. Vláda vsadila budoucnost energetiky na nové jaderné reaktory. Není ale jasné, jestli se je podaří včas vybudovat. A narazit s vládním plánem můžeme i u nové Evropské komise, napsal server Seznam zprávy.

Čtěte také:
Expert: Ovzduší nejvíce škodí rodinné domy
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

Navíc je třeba počítat s tím, že ve stejném období poroste spotřeba elektřiny, třeba i kvůli jejímu nasazení v dopravě a rychlému rozvoji elektromobility.

Náhrada dožívajících elektráren je strategickou bezpečnostní otázkou České republiky, která by se měla řídit doktrínou nezávislosti na našem okolí,“ řekl při nedávném vystoupení před poslanci vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů Jaroslav Míl.

Dovoz elektřiny ze zahraničí není po roce 2040 reálný. Své zastaralé elektrárny zavírají totiž i další evropské státy. Některé – jako třeba sousední Německo – končí i s jádrem. A nově budované obnovitelné zdroje, alespoň při dnešním stavu technologie, nejsou schopny výpadek ve středoevropském regionu zcela nahradit. Další alternativa, plynové elektrárny, zase zvyšuje závislost Evropy na dováženém ruském plynu. A není také jasné, jak se bude do budoucna vyvíjet jeho cena.

Postaví se nové bloky včas?

Jedinou reálnou cestou k náhradě končících zdrojů je podle vládních stratégů stavba nových velkých jaderných reaktorů. První má vyrůst v Dukovanech kolem roku 2040. Už teď se ale objevují varovné signály, že stát nestihne tak komplikovanou stavbu za 20 let připravit a vybudovat.

Do konce tohoto roku měl stát uzavřít smlouvu s firmou ČEZ, jejíž dceřiná společnost EDU má novou jadernou elektrárnu stavět. A na přelomu let 2020 a 2021 se má vypsat výběrové řízení na dodavatele reaktoru.

„Základní cíle a harmonogram se plní, ve skluzu je ale výběr poradců,“ uvedl zmocněnec Míl. Jenomže právě kvůli tomu, že stát nemá pohromadě právní a ekonomický tým, se konkrétní parametry komplikované dohody s ČEZem zatím nezačaly řešit. Právní a finanční experti budou třeba také pro nezbytné jednání s Evropskou komisí.

Osud české elektrárny totiž závisí i na tom, jak vstřícní k projektu budou noví členové Evropské komise. Postoj vládnoucích evropských politiků k jádru je přitom spíš rezervovaný. Sousední Rakousko se navíc zřejmě pokusí stavbu Dukovan zhatit mezinárodní žalobou – tak jako se ohradilo proti stavbám jaderných elektráren v Maďarsku a na Slovensku. Stanovisko nové komisařky pro energetiku, estonské exministryně hospodářství Kadri Simsonové, nelze odhadovat vůbec. Energetice se ve své dosavadní kariéře nevěnovala.

Mohlo by vás zajímat:
Patami k výbuchu a zavřete oči
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme