Tato profese se sice jmenuje strojník vodohospodářského zařízení, na lomu ČSA ji ale vykonávají výlučně ženy. Dohromady jich je dvacet a obsluhují čerpací stanice, úpravny důlních vod nebo čističky odpadních vod.

Většina provozů a zařízení je sice schopna pracovat v automatickém režimu, přesto se bez dohledu  neobejdou. „Obsluhou jsou dnes obsazena jen skutečně stěžejní místa. Nejvyšší počet, celkem pět lidí pracuje v nepřetržitém provozu na úpravně důlních vod ČSA, která zároveň slouží i jako dispečink odvodnění. Stejný počet slouží i na hlavní čerpací stanici v lomu ČSA. Naopak například hlavní čerpací stanice ve Vršanech je bezobslužná a pracuje v automatickém režimu, protože se zde využívá jiná technologie,“ vysvětlil Petr Sigmund, vedoucí úseku odvodnění společnosti Severní energetická.

Čtěte také:
Jaro ohlašují břehule
Na rekultivované plochy se vrací chráněné druhy

Dana Mikulášková pracuje jako strojník vodohospodářského zařízení v hlavní čerpací stanici ČSA. Zkušeností s prací na šachtě má dostatek, nastoupila už v roce 1985 a prošla více provozy. V čerpací stanici pracuje pátým rokem, ale dobře zná i úpravnu důlních vod. „Každou směnu začínám tím, že si zkontroluji provoz. Je třeba obejít čerpadla, zkontrolovat tlak, olej, světla a podobně. To zabere zhruba čtvrt hodiny. Pokud objevím závady či nedostatky, je potřeba je nahlásit revírníkovi, který zajistí opravu, když se jedná o něco většího,“ vypočítává Mikulášková.

V zázemí hlavní čerpací stanice strojník zapíše počáteční stavy zařízení a vizuálně zkontroluje celou stanici. Podle provozního řádu se zkontroluje hladina vody a teprve pak se zahajuje čerpání důlních vod. Práce není žádná rutina, protože seznam činností ovlivňuje řada faktorů, mezi jinými třeba i roční období. „V zimě se voda musí čerpat cyklicky, aby v potrubí nezamrzala. V létě se zase čerpá na minimální hladinu a následně podle aktuální situace,“ poznamenala Mikulášková. A i tady platí, že s vodou se musí šetřit.

Poruchu slyší
Hlavní čerpací stanice v lomu ČSA je jednou z těch, kde se pracuje v nepřetržitém provozu a obsluha je tu nezbytná. „Protože v těsné blízkosti jímky těží velkostroj K73, musí tu být obsluha neustále. I tady je nainstalován poloautomatický systém pro případ, že by selhal lidský faktor. Technika sice dokáže zaregistrovat poruchu a upozornit na ni, případně zařízení vypnout, obsluha ale musí zařízení průběžně projíždět a dokáže reagovat operativně,“ doplnil Jindřich John, zástupce vedoucího úseku odvodnění.

Někomu by se mohlo zdát, že strojníkům stačí nastavit požadované hodnoty podle provozního řádu a jednou za čas zmáčknout nějaké tlačítko a technika obstará zbytek. Opak je pravdou. Někdy i polovinu pracovní doby stráví kolem čerpadel, která vyžadují neustálou pozornost. „Dokážeme včas odhalit spoustu případných závad díky vizuální kontrole zařízení, ale také po sluchu poznáme, že některé z čerpadel nepracuje správně,“ vysvětlila Mikulášková. „Neustále se tu něco mění a nestačí jen kontrolovat, musíme dělat i údržbu čerpadel, pravidelně uklízet pracoviště, protože jsme na šachtě a čerpadlům nečistoty nesvědčí,“ dodala.

Velkou výhodou strojníků je jejich univerzálnost, respektive zastupitelnost. V podstatě každý v současné době zvládne práci svých kolegů na jiném pracovišti.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Chrání banky klima nebo své zisky?
Strojaři se předháněli v dodávkách pro doly