Loňské počasí v Německu jasně upozornilo na nespolehlivost větrných a solárních elektráren. Vyplývá to z informací německého hnědouhelného svazu (DEBRIV). Hnědouhelné elektrárny, jako jediné, mohly pracovat bez ohledu na vedro a nedostatek vody.
„Politika ochrany klimatu požadující snížení emisí CO2 je doprovázena energeticko-hospodářskými riziky a nevýhodami, které se v loňském roce výrazně projevily,“ uvedl v rekapitulaci loňského roku předseda německého hnědouhelného svazu DEBRIV Thorsten Diercks. Podle jeho slov předčasné nebo unáhlené odstoupení od domácí výroby elektřiny z hnědého uhlí ohrožuje bezpečnost dodávek v Německu i v Evropě, pokud nedojde k požadované výstavbě sítí a skladování dostatečně velkého množství elektřiny.
Čtěte také:
Kdy Němci odejdou od uhlí?
Němci mají zelenější, ale i nejdražší elektřinu
A jaké bylo loni v létě počasí? Bylo nadprůměrné vedro a sucho a málo foukal vítr. Fotovoltaické elektrárny tak měly, paradoxně, nižší výkon a dodávaly proto méně elektřiny. Příliš slunce totiž slunečním elektrárnám nesvědčí. Kvůli slabému či žádnému větru dodávaly větrné elektrárny podstatně méně elektřiny, než je v létě obvyklé. A kvůli nízkému stavu vody v tocích musely omezit výkon i ty klasické elektrárny, které získávají chladicí vodu z povrchových vod. Nízký stav vody současně zkomplikoval dopravu paliv pro řadu dalších zdrojů.
Naopak hnědouhelné elektrárny, které jsou zásobovány palivem z blízkých povrchových dolů a ochlazovány vodu z těchto dolů, fungovaly bez ohledu na rozmary počasí a jejich provoz nebyl ani ohrožen, ani omezen. Provoz hnědouhelných elektráren stál podle svazu DEBRIV za německou národní energetickou bezpečností. Navíc export hnědouhelné elektřiny pomohl i několika sousedním zemím kompenzovat plánované i nečekaná přerušení vlastní výroby elektřiny, uvádí zpráva německého svazu.
O stabilitu sítě se tak v Německu loni staraly hnědouhelné elektrárny, které ovšem německá vláda chce co nejdřív zavřít. Podle plánů samotných energetických společností by skončila výroba elektřiny z hnědého uhlí v Německu ve čtyřicátých letech 21. století.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj