Díky rekultivacím byly vysázeny miliony stromů

Rekultivace dokáže změnit krajinu k nepoznání. Foto: Stanislav Štýs

Nedílnou součástí povrchového dobývání uhlí je následná rekultivace krajiny. Od privatizace severočeských hnědouhelných dolů prošlo rekultivací 5000 hektarů a za posledních pět let bylo vysazeno 3,6 milionu stromů.

Profesionálními sanacemi a rekultivací území po těžbě dostává obnovovaná krajina nejen nový vzhled, ale také vysokou biologickou a ekologickou hodnotu. Rekultivační procesy tak vytvářejí nejen nový ekosystém, ale zároveň přispívají k péči o zrekultivované lesní, zemědělské i další zelené plochy, uvedl magazín Zemědělec.

Čtěte také:
Pozemky po těžbě uhlí využijí i Lesy ČR
DIAMO dokončuje rekultivaci rybníků

„Obnovu a tvorbu půdního fondu v oblasti dotčené průmyslovou činností chápeme jako přirozenou součást naší práce. Jde o projektovanou činnost, jednotlivé části, jako jsou pole, lesy, louky a vodní plochy, do sebe musejí funkčně zapadat,” říká ředitel společnosti REKULTIVACE Tomáš Šolar.

Postupně probíhající rekultivace nezahrnují pouze obnovu zeleně, ale také časté terénní úpravy s přesuny velkého množství zeminy. „Proces obnovy krajiny začíná již v průběhu těžby. Intenzivní rekultivace probíhají průběžně na ploše zhruba tisíců hektarů a ke stabilitě krajiny je třeba se jim deset let věnovat, přičemž první tři roky jde o opravdu stálou péči.” Společnost se nevěnuje pouze rekultivacím, ale na 600 hektarech provozuje též zemědělskou činnost. V našem případě jde spíše o extenzivní zemědělství, nicméně vhodnými technologickými postupy může vzniknout během pěti až osmi let orná půda, popřípadě během tří let louky a pastviny, což považujeme za důležité,” zdůraznil Šolar.

K dalším významným činnostem společnosti REKULTIVACE patří péče o vodní ekosystémy v nové krajině, ve které spontánně vznikají vodní útvary, které je třeba doplnit vhodnými technickými prvky tak, aby se stabilizoval vodní režim v daném území. V současné době je obecně nejvýznamnější formou vodní rekultivace zavodňování zbytkových jam, kdy se vytěžený lom zatopí a vznikne jezero.

Důležitou součástí rekultivací jsou lesnické práce s obnovou smíšených listnatých lesů. Vysazují se především prostokořenné sazenice, u nichž musí být doložen i jejich genetický původ a pěstební cyklus trvá zhruba deset let. „Nejčastěji vysazujeme olše, duby, jasany, javory a habry se sponem 1,5 metru a než vyrostou nad úroveň travního porostu, je třeba plochy mezi nimi pravidelně vyžínat. Zmulčovaný porost dobře drží půdní vláhu a brání i nežádoucí erozi. Dříve byly při této činnosti jedinými možnými použitelnými nástroji srp a kosa, popřípadě křovinořezy, ale to již dávno neplatí. Abychom zvládli potřebné dvě až tři seče za rok, a to na ploše přibližně 700 hektarů, museli jsme se vybavit profesionální technikou. Nejvíce se osvědčily ručně vedené stroje i přesto, že obsluha za nimi denně nachodí desítky kilometrů. Starší používané stroje zahraničního výrobce vykazovaly značnou poruchovost a především vysokou spotřebu spotřebních náhradních dílů, na hraně byl i jejich výkon a systém pohonu, proto jsme se rozhodli je před dvěma lety postupně nahradit. Volba padla na mulčovače VARI F-700 Hydro Hurricane. „Pozitivní výsledky se dostavily ihned. S novými Hurricany jsme ušetřili 50 % času na údržbu ploch a naši lidé se mohou věnovat dalším potřebným činnostem. Výrazně nám tedy vzrostla efektivita práce, ” popsal Tomáš Šolar.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo