Ekologie: Teď je řada na Číně!

Dokud se nezačne Čína chovat ekologicky šetrně, nebude svět čistší. Asie je největším globálním znečišťovatelem. Evropský podíl je naopak téměř zanedbatelný.

Nejvíc uhlí se spálí v Číně. Nejvíc emisí vznikne v Číně. Nejvíc plastů jde do moří také z Číny. A ostatní asijské země v čele s Indií jí mohutně sekundují. Třídění odpadů v těchto zemích nikoho nezajímá. Co se týká plastového znečištění oceánů, je po Asii druhým největším znečišťovatelem Afrika.

Čtěte také:
Čína chce vytvořit uhelné giganty
Čínští těžaři si lebedí

O tom, že největšími paliči uhlí na světě jsou Číňané, není sporu. iUHLI o tom přineslo informace například v tomto článku. Ještě lépe je pak obrovský podíl Číny, a naopak prakticky minimální podíl Evropy vidět zde. Přesto v Evropanech ekologistické organizace a Brusel vyvolávají dojem, že za světové znečištění může Evropa…

Časopis Reflex přinesl v článku vystudovaného ekologa Ivana Breziny informace o původu znečištění světových oceánů plastem. Pro mnohé to bude jistě překvapení (stejně jako pro autora komentáře), protože mezi deseti řekami, které do oceánů přinášejí nejvíce plastového odpadu je jich osm v Asii, zbývající dvě pak jsou v Africe.

Rekordman Jang-c´-Ťiang

Pochmurná TOP 10 řek nejvíce zaneřáděných plasty má toto pořadí: Jang-c´-ťiang (Modrá řeka), Indus, Chuang-che (Žlutá řeka), Chai-che, Nil, Meghna – Brahmaputra – Ganga, Ču-ťiang (Perlová řeka), Amur, Niger, Mekong. Tato desítka dodá 93 procenta plastového odpadu!

Čínská řeka Jang-c´-ťiang podle odhadů do oceánu každý rok připlaví 1,5 milionu jen plastového odpadu, což z ní činí s obrovským náskokem největšího znečišťovatele v této kategorii na světě. Celkově se totiž odhaduje, že se do oceánů každý rok dostane 2,75 až 8 milionů tun plastů.

Indus, který pramení v Tibetu a protéká přes indické státy Džamů a Kašmír, avšak téměř celou svou délkou leží v Pákistánu, dodává do oceánu tolik odpadu jako položka „všechny ostatní řeky“. Příslušný graf v Reflexu poskytuje celkovou strašidelnou představu, protože objem plastů z řek promítá do objemu světového oceánu. Tu doplňují fotografie, které jsou na středoevropana doslova nepředstavitelné.

Uváděné údaje pocházejí z počítačového modelu vědeckého týmu z Helmholtzova centra v německém v Lipsku. Velmi podobné závěry má ovšem i studie nizozemské ekologické skupiny The Ocean CleanUp. Ta uvádí, že pouhých 20 řek ze 40 760 zkoumaných má na svědomí dvě třetiny plastového odpadu. Ovšem ani mezi těmito dvaceti řekami se nenachází žádná evropská. Ani americká či australská. Čili chystaný evropský zákaz jednorázových plastových výrobků, jako jsou brčka, toho ve světových oceánech opravdu mnoho nezmění…

Co s tím?

Nic z toho neznamená, že evropské a české komíny můžou nyní chrlit kouř, jako to šlo za komunistů, že obce nemusí mít čističky odpadních vod a že nemusíme třídit odpad a neodhazovat PET lahve v lese, nebo že by nebylo dobré používat plastů méně. Jen to znamená, že především Greenpeace by mělo napřít veškeré své síly tam, odkud pochází hlavní ohrožení života. Tedy především do Číny.

Jenže za ekologii se bojuje snadněji a bezpečněji v Evropě, stejně jako se v Evropě snadněji a bezpečněji bojuje za další a další práva žen, homosexuálů, dětí, nebo za náboženskou svobodu. Takže tihle ekologističtí bojovníci budou nadále svádět urputné boje za to, aby nekouřily jen evropské komíny a evropské výfuky, případně aby se v Evropě nepoužívaly plasty. Nebo něco jiného. Bez ohledu na to, jak malý to bude mít skutečný dopad na čistotu životního prostředí. A jak velký dopad to zároveň bude mít do peněženek Evropanů a do hospodaření evropských firem a států. Jediný, kdo na tom vydělá, bude čínská a indická honorace, a jistě také pár globálních firem.

Vzduch v Asii ovšem bude stále špinavější, stejně jako v asijských a afrických řekách bude stále víc plastového a dalšího odpadu, který bude dál dusit oceány, stejně jako emise z Asie budou postupně ničit vzduch všude na světě.

Nebo se ekologisté dokážou spojit s ekology a vládami k tomu, aby asijské a africké státy přiměli změnit chování? K tomu by Brusel teoreticky mohl být dobrý. Možná. Kdyby se dokázal chovat ne na základě citů, jako dosud, ale na základě rozumu a skutečných argumentů. Pak bychom mu měli všichni pomáhat.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech