Doba čtení:1 m, 23 s
nergetická krize se nebezpečně šíří světem. Kromě nedostatku zemního plynu hlásí další problém i severské země. Tamní zásoby vody jsou letos výrazně nižší a omezují tak nejdůležitější zdroj elektřiny v regionu.
Skandinávie zároveň řeší strmý růst cen energií, které vyšplhaly až na pětinásobek v porovnání s loňským rokem. Hladiny vody v norských přehradách jsou v tomto ročním období nejnižší za více než deset let. Provozovatel sítě Statnett SF vydal varování obchodníkům s tím, že bilance energie je na druhém stupni. Pokud by došlo až k pátému stupni, znamenalo by to, že se energie budou muset „přidělovat“, napsal server Seznam Zprávy.
Čtěte také:
Němci budou muset dovážet elektřinu z Francie
Klimatické šílenství emise nesníží
Problémy nehrozí jen Skandinávii, ale přenesou se i do dalších zemí, které jsou na dovozu elektřiny ze severských zemí závislé. „Severské země totiž nemají dostatek vody, a proto zřejmě nebudou schopné energii exportovat,“ uvedl pro Bloomberg Sigbjorn Seland, hlavní analytik průmyslového poradce StormGeo Nena AS. To je především velká rána pro Británii, která požárem na vedení elektřiny z Francie přišla o jednu z klíčových energetických tepen.
„Myšlenka, že budeme zelenou baterií pro Evropu, se letos v zimě rozplyne,“ řekl Andre Gustavsson, analytik švédské společnosti Skelleftea Kraft AB. Nejhorším scénářem by podle něj bylo, že rostoucí ceny zasáhnou hospodářský růst zemí, jakmile společnosti začnou omezovat vývoz.
Například Švédsko se teď spoléhá především na 52 let starou elektrárnu na fosilní paliva. Švédská energetická společnost Vattenfall se zase snaží přesvědčit průmyslové uživatele, aby před zimou co nejvíce šetřili energiemi