Ačkoliv je slovo „uhlí“ v Bruselu v budovách Evropské unie považováno za politicky nekorektní, bylo by velmi naivní věřit, že země EU – nepočítaje neovladatelné Polsko – procházejí masivní dekarbonizací.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) nepochybuje o tom, že na zeměkouli je uhlí nejlevnějším a nejdostupnějším palivem, které vystačí na dalších 158 let. Pro srovnání, zásoby plynu vystačí na 60 a ropy na 40 let, napsal server nettg.pl.
Čtěte také:
Feist: Uhlí bude dál v klíčové roli
Vondráš: Neprchejme od uhlí!
Málokdo ví, že v antiuhelné Evropské unii stále 11 zemí těží uhlí, přičemž například Německo je největším producentem hnědého uhlí na světě. Příliš se nemluví ani o tom, kolik uhlí spotřebují země, které jej netěží. Například Itálie každý rok spotřebuje cca. 18 milionů tun uhlí, Nizozemsko a Francie jen o něco méně, konkrétně 14 a 13 milionů tun.
Za zmínku určitě stojí i to, že v letech 1990 až 2015 poklesl podíl fosilních paliv při výrobě energie v Evropské unii pouze o desetinu, z 83 na 73 procent. Nejvíce energie z fosilních paliv se v zemích EU vyrábí na Kypru (94 procent.), v Nizozemsku (93 procent.), v Irsku (92 procent), a v Polsku (91 procent). Evropa stále dováží téměř 200 milionů tun uhlí ročně a je stále čtvrtým největším spotřebitelem na světě. Ročně se v Evropě vytěží zhruba půl miliardy tun hnědého a černého uhlí.
„Z technického hlediska se Unie musí uhlí stále držet. Takže máme co do činění s vnitřním rozporem politiky EU. V zásadě platí, že je nepřijatelná,“ řekl profesor Józef Dubiński, když komentoval zprávu IEA o budoucnosti trhu s uhlíkem, zveřejněnou na začátku tohoto roku.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků