Před třemi lety se jedna z největších elektrárenských společností v americké Georgii, Southern Company, postarala o rozruch, když oznámila, že v příštích letech vyřadí z provozu většinu svých uhelných elektráren, což měl být významný krok na cestě ke stanovenému cíli nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Nyní je vše jinak.
Dceřiné společnosti společnosti Southern – společnosti, které skutečně provozují uhelné elektrárny a dodávají elektřinu domácnostem a podnikům – podpořily toto oznámení tím, že požádaly o souhlas s uzavřením uhelných elektráren a získaly ho od státních regulačních orgánů, které na ně dohlížejí.
CNBC: Svět má k odchodu od uhlí daleko, poptávka stále roste
Nyní však energetické společnosti couvají. Říkají, že potřebují uspokojit mimořádný nárůst poptávky po elektřině, především z velkých zařízení plných počítačových serverů, které umožňují intenzivní online aktivity, jako je generativní umělá inteligence a kryptoměny, známých jako datová centra, napsal server msn.com.
Dceřiná společnost Southern Company, Georgia Power, ve svém nejnovějším integrovaném plánu zdrojů předpovídá, že do zimy 2030-31 vzroste poptávka o 8 200 megawattů (MW), což je více než trojnásobek výkonu nových jaderných reaktorů v elektrárně Vogtle, prvních nových jaderných reaktorů v USA za několik desetiletí, na jejichž výstavbu Georgia Power a další energetické společnosti právě vynaložily více než 30 miliard dolarů. Aby mohla tento růst pokrýt, žádá společnost o celou řadu zdrojů, včetně modernizace stávajících jaderných elektráren, více obnovitelné energie a zlepšení celkové energetické sítě, ale také o prodloužení životnosti uhelných elektráren, které byly dříve určeny k vyřazení z provozu.
Tento krok je součástí celostátního trendu. Odvětví datových center je na vzestupu všude, od Virginie přes Texas až po Oregon, a energetické společnosti po celé zemi na to reagují výstavbou nových zdrojů na fosilní paliva nebo odkládáním jejich vyřazení z provozu, a to vše v době, kdy se vědci shodují, že snižování emisí z fosilních paliv je naléhavější než kdy jindy. Podle výzkumného a politického centra pro udržitelný rozvoj Frontier Group bylo odloženo nebo hrozí, že bude odloženo ukončení výroby elektřiny z fosilních paliv o více než 9 000 MW a bylo naplánováno více než 10 800 MW nové výroby elektřiny z fosilních paliv.
Když společnost Georgia Power požádala o povolení vyřadit většinu svých uhelných elektráren do roku 2028, nešlo přímo o snížení emisí. Společnost spíše považovala elektrárny za „neekonomické“ – jejich další provoz by již nedával ekonomický smysl. Klíčovým faktorem v této kalkulaci byly náklady na uvedení starých elektráren do souladu s novými federálními emisními omezeními. Budoucnost tohoto pravidla je nyní nejistá. Nejvyšší soud loni na podzim nařídil, že emisní pravidlo může vstoupit v platnost, zatímco probíhají soudní spory mezi státy a energetickými společnostmi. Prezident Donald Trump jako kandidát slíbil, že pravidlo zruší.
Ačkoli je návrh na odložení uzavření uhelných elektráren kontroverzní, není zrovna překvapivý ani nový. V loňském roce schválila Komise pro veřejné služby státu Georgia dohodu o nákupu elektřiny mezi společností Georgia Power a její sesterskou společností Mississippi Power, která udrží uhelnou elektrárnu v Mississippi v provozu i po plánovaném datu jejího vyřazení. I tento krok měl pokrýt rostoucí poptávku, která podle společnosti Georgia Power přicházela převážně z datových center. Podle analýzy Frontier Group navrhly další energetické společnosti odklad uzavření uhelných bloků ve Virginii a Západní Virginii.