Doba čtení:3 m, 46 s

Klapkar_compressed
Foto: pim

 

U většiny profesí obvykle alespoň tušíte, co obnášejí. Že kolejáři pracují na kolejích je zjevné, co je náplní práce přestavbářů, odhadnete také. Jsou ale profese, jejichž název vám toho moc nenapoví. Třeba klapkař toho za směnu na velkostroji příliš nenaklape.

Přitom tahle profese je při těžbě poměrně důležitá. Klapkaře najdete na velkostrojích, kde dohlížejí na to, aby materiál, který velkostroj vytěží, směřoval tam, kam má. Tedy obvykle na pásové dopravníky. Klapkaři ale dohlížejí i na nakládku uhlí nebo zeminy do vlaků a Vršanská uhelná je dnes jednou z mála těžebních společností, kde se díky skrývkovému velkostroji K800/K54 zemina do železničních souprav stále těží. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že klapkař je tím, kdo řidiči velkostroje „hlídá záda“. Sedí totiž na opačném konci velkostroje. Zatímco „bagrák“ se stará o to, co velkostroj těží, klapkař na druhém konci stroje hlídá, aby vytěžený materiál odcházel po dopravníku na místo určení.

Čtěte také:
Víte, kdo míchá kvalitní uhlí?
Brigadýr vyžaduje disciplínu

Moje práce začíná jako u většiny podobných profesí prohlídkou stroje a převzetím pracoviště od kolegy, kterého střídám,“ vysvětlil David Dominik, klapkař na skrývkovém velkostroji K84 v lokalitě Vršany. Stejně jako ostatní kolegové z osádky velkostroje pracuje ve dvanáctihodinových směnách v nepřetržitém provozu. „Mým úkolem je kontrolovat, jestli materiál od velkostroje jede tak, jak má. A samozřejmě, když velkostroj kráčí, což je tak třikrát až čtyřikrát za směnu, aby se výložník držel nad pásovým dopravníkem,“ doplnil Dominik.

Kontakt s řidičem velkostroje je pro práci klapkaře nezbytný, je totiž vlastně jeho očima na druhé straně velkostroje. „Kromě toho, co jde od velkostroje, kontroluji zčásti i pásový dopravník, a v případě, že nastane jakýkoli problém, volám údržbu. Práci mi usnadňuje kamerový systém, takže sleduji, co se děje i na monitorech přímo v kabině,“ dodal klapkař, který zároveň připomněl, že všechno se z kabiny obstarat nedá, takže kontrolovat pracoviště je potřeba několikrát za den.

Podobně jako třeba strojvedoucí, který má v kabině takzvanou rychlobrzdu, má i klapkař k dispozici tlačítko, takzvaný centrální stop, kterým je možné okamžitě vypnout pásový dopravník, aby nedošlo k jeho poškození, případně jiné poruše stroje. Opravy na velkostrojích totiž nejsou zrovna levné záležitosti.

Práce klapkaře ale není jen hlídat nebo kontrolovat. Obsluhuje také drtič, který je součástí jeho pracoviště. To v případě, že velkostroj těží příliš kusovitý materiál, který by mohl poškodit pásový dopravník. A když se dá velkostroj do pohybu, tedy do kráčení, nastává nejvíc práce i pro klapkaře. „Když velkostroj kráčí, já musím popojet s podpěrným vozem, násypnou vanou i drtičem, tedy vlastně se třemi věcmi najednou, což není vždycky úplně legrace,“ vysvětlil Dominik.

Nejtěžší práce pro klapkaře nastává ve chvíli, kdy velkostroj transportuje do jiného řezu, případně když je potřeba „překročit“ poháněcí stanici. „V tu chvíli je to nejnáročnější a je u toho třeba i mnohem víc přemýšlet. Když ale stroj těží, jak má, je to ideální situace i pro klapkaře,“ uzavřel Dominik.

CO MUSÍ UMĚT KLAPKAŘ

Pro profesi klapkaře není vyžadováno žádné speciální vzdělání, podmínkou ale obvykle bývá výuční list. Většina klapkařů ve Vršanské uhelné je vyučených v „černém řemesle“. Aby mohl zaměstnanec tuto pozici vykonávat, musí mít dostatečnou praxi na stroji a absolvovat speciální kurz, po kterém následuje výcvik přímo v provozu.

Podmínky jsou podobné jako u řidiče velkostroje, ovšem řidič velkostroje je druhou nejvyšší pozicí na rýpadle. Na klapkaře nejsou kladeny tak vysoké nároky, proto pro výkon této profese není požadována tak dlouhá praxe ani výcvik.

Klapkaře lze najít na všech velkostrojích ve Vršanské uhelné, a to jak na skrývkových, tak uhelných. Raritou a unikátem jsou klapkaři, kteří dodnes hlídají nakládku do železničních souprav, což se týká skrývkového velkostroje K54.