Vláda minulý týden odložila projednání nové státní energetické koncepce a dvou souvisejících klimatických dokumentů. Podle předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory a ředitelky útvaru Public Affairs ve společnosti ČEZ Zuzany Krejčiříkové v návrhu chybí srovnání, co se týče dopadů do koncových cen a srovnání s okolními státy z pohledu firem. Krejčiříková to uvedla v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Odložení projednání materiálů Hospodářská komora podle Krejčiříkové vítá. „Od počátku jsme byli součástí diskuse ke všem třem dokumentům, nicméně od začátku jsme uplatňovali připomínky týkající se toho, proč modelování, na kterých stojí ony tři dokumenty, má netransparentně definované vstupy. Chybí nám tam zejména srovnání, co se týče dopadů do koncových cen. Chybí nám tam srovnání s okolními státy z pohledu firem. Firmy nevědí, kolik je to bude stát, podnikatelé nevědí, s čím mají počítat. Odložení je tedy za nás správné, pokud se o těch dokumentech bude dále diskutovat a pokud se jejich znění zlepší,“ uvedla Krejčiříková.
Podle ní bylo od začátku nejasné, na jakých kritériích dokumenty stojí. „Z pohledu firem existuje v podstatě jen jediné kritérium, na kterých by státní koncepce měly stát, a to je koncová cena energií. Kritériem toto ale nebylo. Některé vstupy tam byly dány předem, nerozumíme omezení, proč u jednotlivých technologií jsou zakazovány maximální hodnoty, a u jiných nikoli. Nikdy nám to vysvětleno nebylo,“ upozornila Krejčiříková.
Dokumenty podle ní stanovují cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, snižování emisí, dosahování energetických úspor, ale chybí tam to, jak budou vypadat koncové ceny pro české firmy a ceny v okolních státech.
„Firmy samozřejmě počítají cenu energií jako vstup, mají podnikatelské plány na pět let dopředu. To znamená, že není pro nás podstatný výhled do roku 2040 a 2050, ale důležitý je pro nás výhled do roku 2030, kdy už firmy musejí do svých podnikatelských plánů dát nějaká čísla z hlediska nákladů,“ vysvětlila Krejčiříková, podle níž je v dalších pěti letech podstatná nejenom energetická bezpečnost, tedy zda budeme mít dostatek energií, aby nemuselo dojít k regulačním stupňům, ale rovněž cena, která se samozřejmě bude odvíjet od toho, jaké druhy zdrojů tady budeme mít a jestli budeme energie dovážet.
„To, jak bude vypadat náš energetický mix, jaké typy zdrojů tady lze do roku 2030 postavit, lze určitě dopočítat, které zdroje jsou z hlediska státu, ale i z hlediska dopadů na firmy nejlevnější, a podle toho pak energetický mix tvořit,“ zdůraznila předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory.