V uhelném revíru na východě Německa vyroste obří bateriové úložiště. Utáhne denní spotřebu domácností v jednom větším městě. Levná, ale vrtkavá výroba proudu z nově budovaných solárních a větrných zdrojů přitahuje další investice do skladovacích kapacit. V Německu se do závodu ve velkém přidává Daniel Křetínský.
Vedle jedné z uhelných elektráren na východě Německa postaví podle www.seznamzpravy.cz soustavu baterií, do kterých se vejdou čtyři gigawatthodiny elektřiny. Žádný větší projekt zatím v Evropě nestojí, prvenství si nyní připisuje pětkrát skromnější projekt Vilvoorde v Belgii.
Elektrárna Jänschwalde u Chotěbuzi patří firmě LEAG, Křetínský ji koupil před pěti lety napůl s PPF a letos ji plně ovládl se svými partnery z banky J&T. Pod LEAG patří celá uhelná pánev v Lužici a dlouho šlo hlavně o největšího těžaře na východě země. Těžba poběží i po roce 2030, výhledově ale Křetínský i místní politici slibují regionu zelenou perspektivu. Energetika budoucnosti se bude opírat o obnovitelné zdroje, rychlou akumulaci energie a flexibilní výrobní kapacity,“ uvedl k nově podepsané smlouvě o úložiště Tomáš David, odpovědný za obnovitelné zdroje ve skupině EP Group. Přes ni Křetínský LEAG ovládá a řídí. Z Lužice slibuje jednou udělat „centrum čisté energie“, vedle uhlí už v regionu rozjel několik investic do solárních a větrných parků.
ResInvest vsadil v Německu a Nizozemsku na další uhelné elektrárny
Bateriové úložiště pro Jänschwalde dodá firma Fluence Energy, založená už před lety jako konsorcium německých společností Siemens a AES. Čtyři gigawatthodiny odpovídají denní spotřebě 420 tisíc domácností, elektrárna na orlické přehradě by nově chystanou německou baterku plnila na plný výkon půl dne.
Rozmach zelených zdrojů v Německu i jinde v Evropě vede k velké, ale nárazové zelené produkci. Elektřina je v takových chvílích velmi levná, někdy je jí i nadbytek a cena jde do minusu kvůli nutnosti stabilizovat síť. Zásadní háček evropské energetiky je, co dělat, když nesvítí a nefouká. Proto přibývá investic do baterií, v Německu se mluví o tom, že skladovací kapacita má být do roku 2030 o řád větší než dnes. Vedle ekonomického motivu, kdy levnou elektřinu lze třeba jen s půldenním odstupem prodat výrazně dráž, výstavbu pohání i vládní dotace. V případě Jänschwalde by baterka mohla aspoň někdy fungovat jako náhradní a čistší pohotovostní zdroj, než když se dnes ve špičce pálí uhlí. Investice běží i v Česku a prvenství v závodě o největší baterii se často mění.
Loni otevřel velké úložiště ČEZ ve Vítkovicích, nyní je největším zařízením tohoto druhu projekt firmy Decci u Mělníka. Jeho skladovací kapacita je ale oproti německým vizím řádově menší, na úrovni 22 MWh.