Doba čtení:2 m, 47 s
Vydávat dobrou zprávu o poklesu emisí za „strašlivou“ vyžaduje zvláštní náturu. Řečeno diplomaticky. Přitom to strašlivé je někde úplně jinde.
Hospodářské oživení přinese růst emisí oxidu uhličitého oproti loňsku, ale podle odhadů emise nedosáhnou množství z roku 2019. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatiha Birola je to však průšvih. „Je to strašlivé varování, že ekonomické oživení po koronavirové krizi je v současné době pro naše klima cokoliv jiného než udržitelné,“ citoval jej portál iDnes (zde). Pochopit myšlenkový pochod hlavy světové agentury je těžké.
Čtěte také:
Spotřeba elektřiny v Česku meziročně stoupla
Začíná modernizace Elektrárny Počerady
Emise oxidu uhličitého v roce 2019 dosáhly 33,4 miliardy tun. (Mimochodem, údaje o emisích se pouze vypočítávají, nejde o výsledky měření.) Loni, kvůli pozastavení života spojenému s covidem se snížily na 31,5 miliardy tun. Letos mají, podle odhadů agentury, dosáhnout 33 miliard tun. Což je o 400 milionů tun méně, než v roce 2019. Agentura přitom předpokládá celosvětový vzestup využití fosilních paliv. Poptávka po uhlí a plynu má překročit úroveň roku 2019.
A až v tomto místě je vidět to, na co pasují slova Fatiha Birola. Přes 80 procent poptávky po uhlí totiž letos má připadnout na Čínu a další asijské země. V USA a v členských zemích EU, kde IEA také předpokládá vyšší zájem o uhlí, jeho spotřeba nedosáhne hodnot z roku 2019. Což potvrzuje, že postup, který na členských zemích vynucuje Brusel je nesmyslný. USA a země EU emise oxidu uhličitého snižují, Asie je zvyšuje. To znamená, že veškerá snaha o „záchranu klimatu“ prostřednictvím snižování emisí nemůže vyjít. Protože USA a EU nemají dohromady ani miliardu lidí, v Číně a Indii jich je 2,5 miliardy a na vzestupu jsou i další asijské země. Ostatně, Čína vypouští víc CO2, než USA a země EU dohromady.
Čili jestli něco zaslouží dramatický titulek, je to fakt, že v Asii si s emisemi nikdo moc hlavu neláme. Možná ani tolik nemůže, jestli chce udržet klid v zemi, jako je Indie. Protože jestli má pravdu alarmistická Zelená fronta, čas na záchranu současného klimatu již téměř vypršel. (Nebo už spíš vypršel, protože setrvačnost klimatu je desítky let a nyní vypuštěný CO2 se rozpadá až sto let.) To znamená, že bez rychlého a podstatného poklesu asijských a především čínských emisí se bude situace jen zhoršovat. A to i v případě, že zbabělí politici pod nátlakem zelených bojůvek přivedou evropské země „zu grund“ jak se říkávalo. Protože zatím vždy Asie pokles emisí na jiných kontinentech minimálně dokázala vyrovnat.
Ještě je ale druhá možnost. Vzhledem k tomu, že Zelená fronta, v Evropě a již i v USA si tak jistá v kramflecích, na Asii žádný velký tlak nevyvíjí, tak možná sama ví, že to s tou honem honem záchranou klimatu není tak horké. Důvody, které by ji k tomu vedly, teď nemusíme pitvat. Že by nebyly čisté, je zřejmé. Důležitější by bylo vědět, zda je něco takového možné. Protože pokud ano – z názorů vědců mimo Zelenou frontu je to zřejmé už dlouho – může se v EU přestat zeleně šílet. Protože pro to nejsou žádné racionální důvody stran klimatu. Což samozřejmě neznamená rezignovat na ekologii. Jen ten bláznivý ekologismus by mohl i každý politik s klidným svědomím poslat k šípku, případně ještě dál. I s jeho vyznavači samozřejmě.
Konečně by pak byl čas i chuť věnovat se skutečné a promyšlené ochraně přírody. Což je svrchovaně potřeba.