Mostecko se znovu stává vodní velmocí

Jezero Milada. Foto: webové stránky Ústí nad Labem

Mostecko se mění v krajinu velkých jezer. Foto: webové stránky Ústí nad Labem

Krajina vody, močálů a jezer. Tak v minulosti vypadalo Mostecko. V současné době se voda do krajiny na Mostecku opět vrací. Vznikají velká jezera jako rekultivace po důlní činnosti.

Význam pro krajinu a vodní hospodářství má zároveň i důlní voda. Nezměrná zásoba spodních vod, kterou těžaři vrací zpět do koloběhu vodních toků. Loňské léto, kdy se celá republika potýkala se suchem, jehož následky nesou stavy vodních zásobáren ve většině krajů dodnes, ukázalo křehkost vodohospodářství v plné nahotě. Mostecko má ale oproti jiným regionům obrovskou výhodu. Voda se vrací do krajiny, kde vždy v minulosti byla. Vznikají jezera, která by se mohla stát zásobárnou vody pro celou republiku. Z důlní činnosti se pak každoročně do vodních toků vrací ze spodních vod až sedm miliónů kubíků vody, bez ohledu na to, zda panuje sucho, či prší. K jezerům, která už dnes zachycují desítky miliónů kubíků vody v regionu, přibyde ještě jezero po zatopení lomu ČSA, napsal server homerlive.cz.

Cesta důlní vody

Kdo navštívil povrchový lom či hlubinný důl, musel si všimnout všudypřítomné vody. Na dně lomu ČSA jsou dokonce vodní nádrže s přečerpávacím zařízením. Voda k těžební činnosti prostě neodmyslitelně patří. Důlní činností se ale voda neznehodnocuje, jak by se mohlo na první pohled zdát. Těžaři s ní zachází šetrně, pečují o ni a vrací ji zpět do vodních toků.

Čtěte také:
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí
Lužický kraj se mění v zemi jezer

Voda se do provozu lomu dostane z podpovrchových vodních toků. Při těžbě je narušen krajinný reliéf. Přetne se podpovrchový tok vody, například podpovrchové řeky. Voda se pak dává cestou nejmenšího odporu, vyvěrá na dně lomu případně v důlních šachtách,“ vysvětlil původ důlní vody hlavní inženýr společnosti Seven WT Petr Sigmund.

Než se začne v nové šachtě těžit, dřív, než se odkryje povrch země, hledají těžaři zdroje vody. „Nejideálnější je, pokud se podaří vodu zastavit bariérami ještě před samotnou šachtou. Pak ji stačí jen předávat do nejbližšího vodního toku. Je to voda čistá, ve stejném stavu, v jakém tekla pod povrchem. Takovou vodu nemusíme nijak upravovat. V případě, že se nepodaří vodu bariérou zastavit a čerpáme ji už ze samotného důlního díla, ze dna lomu či ze šachty, musí se před navrácením do vodních toků upravit,“ přiblížil hospodaření s důlní vodou Sigmund.

Každoročně vrací těžaři krajině jedno jezero plné vody

Z lomu ČSA se upravená voda vrací do řeky Bíliny, případně do menších toků, například Vesnického potoka. Ročně se z lomu ČSA vrací do krajiny až sedm miliónů kubíků vody, což je jedno jezero. K té, co do lomu sama nateče z podpovrchových řek a potoků, přibývá i voda dešťová. „Během přívalových dešťů nám do lomu nateče až pět set tisíc kubíků dešťové vody, se kterou si musíme poradit. Na dně lomu máme proto nádrže, které zachycují jak vodu, která v lomu vyvěrá, tak i vodu dešťovou. S dešťovou vodou musíme počítat i delší dobu po dešti. Objevuje se až tak po šestnácti hodinách,“ říká Sigmund. Vodu, která proteče důlním dílem, upraví těžaři podle podmínek stanovených vodoprávním orgánem. Odstraňují se z ní prvky, které voda protýkáním na povrch v lomu nasbírala. „Po úpravě je voda použitelná například pro zalévání polí, ve všech činnostech v zemědělství, mohou ji využívat hasiči k hašení požárů, dá se v ní koupat, lze ji využít v průmyslové výrobě. Je to voda, která z krajiny vzešla a do krajiny se vrací,“ doplnil Sigmund.

Alchymie důlní vody

Než se důlní voda vrací zpět do krajiny, je třeba ji upravit. Prochází proto úpravnou důlních vod. Je to taková obrovská laboratoř, kde vodu míchají, zbavují nežádoucích prvků a čistí. Úroveň a charakter jejich znečištění závisí na lokalitě jejich vzniku, složení hornin, se kterými přijdou do kontaktu, a poměru zastoupení podzemních a povrchových vod. Kontaktem s horninovým prostředím se důlní vody obohacují o rozpuštěné a nerozpuštěné látky, které pak určují jejich vlastnosti. Typické pro důlní vody z mostecké oblasti je vysoká koncentrace síranů, nízká hodnota pH a vysoké koncentrace železa a manganu, dále proměnná koncentrace nerozpuštěných látek. Důlní vody z lomu ČSA i lomu Vršany se shromažďují ve dvou oddělených nádržích. Každá z nich je jiná. Ta z Vršan je celkem čistá. Voda z ČSA má v sobě více železa, má jinou barvu. Nežádoucí látky se z vody odstraní, vzniklý kal se pak zbavuje vody lisováním. Čistá voda odtéká do Bíliny.

Mohlo by vás zajímat:
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty
Jezero Most bude rájem pro rybáře
Z lomu je třetí největší jezero v ČR