Mýty a fakta: Rekultivace horníky nespasí

Rekultivační práce, okopávání stromečků. Foto: Severní energetická

Stovky zaměstnanců lomů ČSA a Bílina by prý mohly v budoucnu v případě ztráty zaměstnání najít uplatnění na rekultivačních pracích. Ještě před rozhodnutím vlády o limitech to tvrdila studie Úřadu vlády z letošního srpna.  Podle zjištění serveru iUHLI.cz jde o nesmysl.

Studie Úřadu vlády z letošního srpna doslova uváděla, že scénáře rozhodnutí o limitech také započítávají nutnost ponechání výrazné části zaměstnanců pro následné rekultivace, které probíhají minimálně 20 let po ukončení těžby. Jedná se o 150 až 300 zaměstnanců na každém lomu.

Samotní těžaři i firmy, které se rekultivacemi zabývají, však upozorňují, že se takové tvrzení zcela míjí s realitou. Zahlazování hornické činnosti probíhá v dané lokalitě již během těžby. To znamená, že část prací již byla provedena. Samotné sanace a rekultivace jsou prováděny stavebním způsobem a formou zakázek, které realizují externí firmy. Tento stav zapříčiňuje situaci, že pracovní místa vázaná na rekultivace jsou již obsazena.

Severní energetická, jejíž zaměstnanci jsou neprolomením limitů nejvíce ohroženi, na oddělení rekultivací nyní zaměstnává tři lidi, kteří mají na starosti koncepci, přípravu a realizaci sanací a rekultivací včetně financování. Vlastní rekultivace provádí dodavatelé na základě smluv. „Každá z firem realizuje jen určité požadované práce. Biologické a rekultivační práce  pro nás zajišťuje především společnost Rekultivace. Terénní práce provádí ve většině firma DTS Vrbenský. Není reálné, že by do těchto dodavatelských firem přešli horníci – kapacity dodavatelů jsou většinou naplněny. Navíc se jedná o odbornou činnost,“ uvedla mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.

Rekultivační práce. Vyžínání trávy. Foto: Severní energetická

Nabírat stovky propuštěných horníků na rekultivační práci se evidentně nechystají ani Severočeské doly ze skupiny ČEZ, které těží na lomu Bílina. Na rekultivacích na lokalitě Důl Nástup Tušimice pracuje 98 lidí a na Dole Bílina podle počasí a ročního období od 20 do 150 lidí, a to hlavně v období sázení stromků. „Všechny práce na rekultivacích pro nás zajišťuje dceřiná společnost Revitrans, některé rekultivační akce jsou realizovány formou subdodávek,“ řekl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

Čtěte také:
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda

Dodal, že horník, který pracuje například 20 let jako řidič velkostroje, bude jen těžko s lopatou sázet stromky. Výrazně by si také pohoršil s platem. „Podstata práce je absolutně jiná. Nedovedu si představit, že by horníci šli pracovat na rekultivace. Vyšších pozic je poměrně málo, jedná se o pár lidí. Ve většině případů na rekultivacích pracuje nekvalifikovaná pracovní síla,“ dodal s tím, že pracovníci na vyšších pozicích mají vystudované lesnictví nebo ochranu životní prostředí a podobné obory. „To je něco úplně jiného než bagráci, technici, svářeči, elektrikáři, případně lidé s vystudovanou průmyslovou školou. Rekvalifikace by byla složitá,“ upozornil Kopecký.

Pro těžební společnost Vršanská uhelná, které se otázka limitů těžby netýká, rekultivace zajišťuje několik dodavatelských společností. Podle Václava Rychtáře ze společnosti Vodohospodářské stavby, která je jednou z nich, by firma nové zaměstnance přijímala jen těžko. „Najímáme kvalifikovanou firmu, která se vyloženě rekultivací zabývá,“ dodal.

Zůstává tak otázkou, jak autoři studie ke svému tvrzení dospěli. Server iUHLI.cz konfrontoval se zjištěným poznatky přímo Úřad vlády. Přímé odpovědi se však nedočkal, pouze ujištění, že se situace řeší. „Vláda při rozhodování o limitech rozhodla také o tom, že MPSV jako koordinátor v součinnosti s ostatními rezorty připraví plán na kompenzaci zaniklých pracovních míst na dole ČSA,“ uvedl tiskový mluvčí vlády Martin Ayrer.

Celou studii Úřadu vlády si můžete ve formátu PDF stáhnout zde.

Mohlo by vás zajímat:
V měsíční krajině rostou stromy
Na výsypce dnes přistávají letadla
Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí