Německá energetická revoluce je příliš zbrklá. Důsledkem masivní podpory obnovitelných zdrojů je neustálý růst cen elektřiny. Němci by bez Energiewende mohli ročně platit na účtech za elektřinu celkově o 24 miliard eur méně.
Vláda Angely Merkelové chce postupně zavést do obnovitelných zdrojů trh. Novela federálního zákona o obnovitelných zdrojích chce mimo jiné postupně opustit státem garantované ceny z obnovitelných zdrojů a nechat trh, aby si určil cenu sám, napsaly Hospodářské noviny.
Čtěte také:
Sedm největších problémů obnovitelných zdrojů
Elektřina z větru je příliš drahá
„Cílem novely je zvýšit prodejnost energií z obnovitelných zdrojů,“ řekla Merkelová o návrhu zákona. Ten má napomoci zvýšení podílu obnovitelných energií z celkového spotřebovaného množství do roku 2050 na 80 procent. Nyní tvoří zelené energie 32 procent.
Spolková vláda se ovšem také snaží předejít příliš rychlému procesu, kdy Německo opouští tepelné a jaderné elektrárny a chce zbrzdit další výstavbu zelených elektráren. Jde především o větrné turbíny, jež v posledních letech v některých regionech prožívají masivní rozmach. V tomto okamžiku zajišťují až polovinu veškeré zelené energie. Rychlý nárůst podílu obnovitelných energií na trhu však kvůli jejich vysoké výkupní ceně způsobuje razantní nárůst ceny elektřiny.
Celková roční německá produkce elektřiny je asi 647 terawatthodin (TWh), z nichž zelené energie nově tvoří přibližně třetinu. O jak velký skok jde, ukazuje srovnání s lety 1991 až 2004, během nichž Německo vyrobilo dohromady 32 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Největší podíl na výrobě elektřiny mají stále ještě tepelné elektrárny. Druhým největším zdrojem jsou jaderné elektrárny, kterých se ale Německo chce do roku 2022 zbavit. Chybějící kapacitu zatím nahrazují plynové a uhelné elektrárny, které zároveň slouží jako záložní zdroje pro případ, kdy kvůli počasí nedodávají do sítě proud zelené zdroje. Spotřeba uhlí jako zdroje elektřiny tak v Německu od roku 2010 mírně stoupá. Podle studie vydané Nadací Heinricha Bölla se od roku 2003 podíl výroby zelených energií zvýšil o 148 procent, naopak jaderná energie poklesla o 74 procent a tepelná o 32 procent.
Mohlo by vás zajímat:
Uhelná švartna jako šperk
Masakr v dole Ludlow
Těžit se bude pořád, tvrdí fakulta