Německo, pilíř evropské ekonomiky a lídr v oblasti ekologických iniciativ, stojí před zásadním přehodnocením své ambiciózní energetické transformace, známé jako „Energiewende“. Spolková ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche (CDU) představila soubor deseti opatření, která mají za cíl učinit energetickou politiku země „nákladově efektivnější“. Tento krok, oznámený v rozporuplném textu s názvem „Energetická transformace a jak ji efektivně vykonat“, signalizuje potenciální odklon od dosavadního kurzu a vyvolává intenzivní debaty napříč politickým spektrem i energetickým sektorem.
Vláda kancléře Friedricha Merze, tvořená koalicí CDU/CSU a SPD, se ocitá pod tlakem vyvážit klimatické cíle s ekonomickou udržitelností. Ministerstvo hospodářství a energetiky, v čele s Katherinou Reiche, nyní navrhuje systematické snižování stávajících dotací a přezkum všech forem podpory pro obnovitelné zdroje energie. Jde o snahu optimalizovat náklady a efektivitu, aniž by byl ohrožen dlouhodobý cíl – dosáhnout do roku 2030 80 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny.
Konec štědrých dotací a revize offshore větrných parků
Mezi nejvýraznější návrhy ministryně Reiche patří záměr zrušit pevné výkupní ceny pro nové solární elektrárny. Tento systém, který po léta garantoval investorům stabilní příjem za dodávanou elektřinu a byl jedním z motorů solárního boomu v Německu, by tak měl být postupně opuštěn. Cílem je, aby se nové projekty řídily více tržními principy a méně spoléhaly na státní podporu.
Dalším významným bodem je záměr brzdit výstavbu větrných elektráren na moři (offshore). „Optimalizací rozšiřování offshore můžeme ušetřit náklady na připojovací vedení k síti a snížit náklady až o 40 miliard eur,“ uvedla ministryně Reiche při představování zprávy. Toto ohromné číslo má podtrhnout ekonomickou logiku za jejím návrhem a ukázat potenciál pro úspory ve státním rozpočtu, který každoročně přispívá miliardovými částkami na podporu obnovitelných zdrojů. Jen pro rok 2025 je na tyto účely vyčleněno přibližně 16 miliard eur.
Obecně platí, že rozšiřování solárních a větrných elektráren by se mělo více orientovat na skutečnou potřebu a lokalitu, kde jsou tyto zdroje nejvíce potřeba. Podle ministerstva by tak bylo možné předejít vzniku přebytečných kapacit a v konečném důsledku snížit ceny elektřiny pro spotřebitele i průmysl. Zpráva poukazuje na paradox, kdy solární nebo větrné elektrárny často dodávají více elektřiny, než je aktuálně potřeba v době silného větru nebo slunečního svitu, zatímco v obdobích bezvětří a zamračené oblohy generují příliš málo. Tato mezera v dodávkách pak musí být „kryta pouze fosilními zdroji nebo dovozy“.
Vodík jako klíč k uhlíkové neutralitě
Zpráva ministryně Reiche rovněž zdůrazňuje klíčovou roli vodíku při dosahování uhlíkové neutrality. Použití vodíku v průmyslovém a energetickém sektoru je označeno za zásadní aspekt. Přestože ministerstvo na svých webových stránkách uvádí, že drtivá většina vodíku je v současnosti celosvětově stále získávána ze zemního plynu (tzv. „šedý vodík“), dokument se zaměřuje na potenciál „zeleného vodíku“, vyráběného z obnovitelných zdrojů elektřiny. To naznačuje, že i přes škrty v dotacích pro některé obnovitelné zdroje, vláda vidí v transformaci energetiky do budoucna významnou roli pro moderní technologie.
Výzvy, přebytky a nedostatek flexibility
Katherina Reiche a její tým se domnívají, že ačkoliv cíl 80 % obnovitelných zdrojů do roku 2030 zůstává pevně daný, dosud nebyla dostatečně zohledněna otázka „dostupnosti“ neboli cenové únosnosti celé transformace. Kromě přebytků energie v době optimálních podmínek upozorňuje zpráva na nedostatek flexibility systému. Německo proto potřebuje výrazně investovat do skladovacích kapacit (baterie), biomasy, vodních elektráren a také do plynových elektráren, které mohou sloužit jako stabilizační prvek a zajistit dodávky elektřiny v době, kdy obnovitelné zdroje nepokrývají plnou poptávku. To naznačuje, že přechod od fosilních paliv nebude okamžitý a bude vyžadovat prozatímní reliance na zemní plyn jako „přechodné“ palivo.
Politické reakce a budoucí neshody
Plány ministryně Reiche však nejsou v rámci stávající černo-červené koalice bez kontroverze. Ministr životního prostředí a klimatu Schneider (SPD) nedávno varoval před jakýmkoli zpomalením v oblasti zelené elektřiny. SPD, jako koaliční partner, pravděpodobně nebude souhlasit s razantními škrty, které by mohly ohrozit německé klimatické cíle.
Také opoziční Zelení vyjádřili obavy z možných zpomalení. Energetický politik Kellner zdůraznil, že v branži už vládne velká nejistota ohledně budoucího směřování politiky. Jakékoli náhlé změny v dotační politice by mohly podkopat důvěru investorů a zpomalit tempo výstavby nových projektů.
Německo, dlouhodobě ovlivňující globální politiku a ekonomiku, se s těmito rozhodnutími ocitá na křižovatce. Cesta k energetické nezávislosti a uhlíkové neutralitě je plná výzev. Debata o tom, jak dosáhnout těchto cílů co nejefektivněji a nejekonomičtěji, je nyní v plném proudu. Návrhy ministryně Reiche nepochybně vyvolají bouřlivé diskuse v Bundestagu a určí budoucí směr německé energetiky, s dopady přesahujícími hranice země. Evropská unie, jako hospodářské a politické společenství 27 států, které se zabývá i ochranou životního prostředí, bude bedlivě sledovat, jak se Německo s touto výzvou vypořádá.
Zdroj: Deutschlandfunk