Přinášíme další díl ze seriálu exkluzivních rozhovorů, ve kterých hledáme odpovědi na otázku, co bude pro českou energetiku znamenat německý odchod od uhlí. Tentokrát odpovídala ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).
Jak politici i odborníci vidí budoucnost uhlí v české energetice po doporučení německé „uhelné komise“ přestat používat uhlí do roku 2038?
Jako první odpovídá na otázky iUHLI.cz na téma budoucnost využívání uhlí v Česku ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, jež v tomto případě mluví i za premiéra a ministerstvo životního prostředí, které jsme s otázkami oslovili také. Z odpovědí je zřejmé – sice pod čarou – ale zcela jednoznačně, že český postoj k uhlí v energetice ten německý nijak neovlivní. A stejně tak je zřejmé, že český přístup k uhlí se nakonec bude velmi pravděpodobně muset podřídit tomu unijnímu.
Čtěte také:
Německo určuje energetickou politiku EU
Německo skončí s uhlím do roku 2038
Ovlivní nějak českou energetiku to, že Německo již brzy oficiálně oznámí, kdy přestane používat uhlí? Jakým způsobem především?
Je pochopitelné, že energetika v zemích Evropské unie je vzájemně provázána, a o to víc pokud bychom hovořili o sousedních zemích. Vzhledem ke stále sílícímu trendu v EU na celkovou dekarbonizaci a snižování emisí CO2 je zřetelné, že k postupnému útlumu výroby energie – a to ať elektrické nebo tepelné – z uhlí dojde. Jaké konkrétní dopady by mohlo mít rozhodnutí Spolkové republiky Německo, by nyní bylo nezodpovědné predikovat, protože nic konkrétního není oficiálně známo. Věříme, že Spolková republika by rozhodnutí podobného charakteru se svými sousedy konzultovala v dostatečném časovém předstihu.
Může si Česko rozhodnout o tom, kdy samo přestane používat uhlí, bez ohledu na rozhodnutí německého souseda?
Česká republika je suverénní stát a přirozeně je naší výhradní kompetencí, jak bude strategicky orientovat vlastní energetickou politiku. Je však nutné zdůraznit, že Česká republika jako členský stát Evropské unie při formulaci své energetické koncepce reflektuje celoevropské energetické cíle a vychází přirozeně i z informací o koncepčních energetických cílech svých sousedů. V této souvislosti je vhodné připomenout, že podle aktuálně platné energetické koncepce máme výhled na postupný útlum těžby a zpracování uhlí a naopak posílení jaderných zdrojů.
Pokud se očekávání potvrdí a největší evropská ekonomika si podle doporučení „uhelné komise“ stanoví, že za 19 let přestane používat uhlí, je to reálný termín?
Podobné úvahy by byly v tuto chvíli spíše spekulací. Je třeba si uvědomit, že Německo již politickým rozhodnutím postupně odstupuje od využívání jaderné energie a pro tak silnou ekonomiku je třeba uvážit, zda by odklon od dalšího významného energetického zdroje neohrozil dostatek výrobních kapacit v zemi.
Kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí v energetice, teplárenství a průmyslu?
Česko zatím neuvažuje o administrativním zákazu používání uhlí. Využití uhlí tedy bude determinováno jeho fyzickou a cenovou dostupností a ochotou spotřebitelů toto palivo využívat. Využití uhlí v ČR, respektive v EU také závisí na vývoji klimatické politiky EU, aktuálně jsou schváleny cíle poklesu emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent, zároveň však EU vydala sdělení k dlouhodobé klimatické strategii, které hovoří mimo jiné o emisní neutralitě v roce 2050. Toto sdělení je však aktuálně právně nezávazné a bude záležet, jakým způsobem bude do budoucna zohledněno v legislativě EU. Míra poklesu využití uhlí také závisí na plnění strategických materiálů v oblasti energetiky. V případě, že ČR bude schopna naplnit rozvoj jaderné energetiky, je významné omezení uhlí v energetickém mixu představitelné.
A kdy je pro republiku reálný termín, aby přestalo používat uhlí k vytápění domácností?
Zatím se neuvažuje o administrativním zákazu používání uhlí. Tento způsob využití uhlí tedy bude také určován jeho dostupností – cenovou i fyzickou – a ochotou spotřebitelů toto palivo využívat. Z důvodu poklesu těžby je také možné očekávat postupné omezení dostupnosti uhlí pro domácnosti, zejména tedy takzvaného tříděného uhlí.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj