Doba čtení:2 m, 33 s
V listopadu proběhla v Hamburku oslava, která velice dobře charakterizuje průběh a ekologické problémy německé Energiewende. Za účasti vedoucích představitelů Hamburku se zde oficiálně uvedla do provozu jedna z největších uhelných elektráren v Německu. Na serveru Technet.cz to okomentoval jaderný fyzik Vladimír Wagner.
Rozhodnutí o postavení elektrárny Moorburg padlo v roce 2006, kdy už šest let v Německu probíhala Energiewende. Bylo tak jasné, že po odstavení jaderných bloků bude potřeba jejich produkci nahradit. Na severu Německa, kde leží i Hamburk, je možné intenzivně a efektivně využívat větrné elektrárny a nevzniká také velký problém s transportem této elektřiny, jako například v případě Bavorska. Protože se však i zde intenzita větru s časem i velmi značně mění a nejsou vzácná ani období, kdy fouká velmi málo, je potřeba mít zdroje, které za větrné elektrárny v případě potřeby zaskočí. A to dost často a hlavně rychle. Tento hlavní úkol ovlivnil i konstrukci nové uhelné elektrárny. Elektrárna dokáže měnit výkon až o 600 MWe za čtvrt hodiny. Její hlavní vlastností je možnost velice rychlé změny výkonu reagující na proměnnou větrnou situaci. „Je třeba také zmínit, že uhelné bloky musí být částečně v provozu i v době, kdy je větrná situace dobrá. Tyto stabilní a spolehlivé zdroje musí udržovat stabilitu sítě, případně musí být v horké záloze,“ uvedl Wagner.
Čtěte také:
Wagner: Využijme uhlí, které máme
Elektrárna Moorburg po boji jede naplno
Projekt je další v řadě budovaných uhelných elektráren, které jsou součástí probíhající německé Energiewende. Jejím nejviditelnějším příkladem je postavení dvou uhelných bloků s výkonem 1100 MWe v elektrárně Neurath, ve které se nyní nachází celkově sedm bloků a tato uhelná elektrárna se tak svým celkovým výkonem 4400 MWe stala druhou největší uhelnou elektrárnou v Evropě, a pochopitelně s odpovídajícími emisemi. V tomto roce by se měl rozběhnout ještě jeden blok o výkonu 731 MWe v elektrárně Wilhelmshaven a dokončený je, i když zatím není v provozu, i blok o výkonu 1055 MWe v elektrárně Datteln.
„Původně se předpokládalo, že jaderné elektrárny a staré uhelné elektrárny budou nahrazovat kromě obnovitelných zdrojů hlavně elektrárny plynové. Ovšem v posledních letech se z finančních důvodů odstavování starých uhelných bloků zpozdilo. Naopak se neprovozují i nové plynové bloky a v Německu už více než pět let opět roste podíl uhelných elektráren na produkci elektřiny,“ připomněl jaderný fyzik.
Uhelné bloky podle něj umožňují udržovat nízké ceny elektřiny na burze a umožňují zpomalit zvyšování cen elektřiny pro spotřebitele způsobené růstem dotací do obnovitelných zdrojů a dalších nákladů Energiewende. Nové uhelné bloky většinou využívají dovezené černé uhlí, ale ty starší, jejichž provoz se prodlužuje, využívají uhlí hnědé a Německo tak likviduje další vesnice i v době, kdy u nás stále platí (z větší části) těžební limity. Německo těží téměř 200 milonů tun hnědého uhlí ročně a od roku 1990 zde padla za oběť těžby řada obcí, například Lakona, Horno a další. A kvůli Energiewende jich nejspíše ještě několik padne.
Mohlo by vás zajímat:
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Analytici: Němci s uhlím počítají
Topolánek: Nenásledujme sebevražedné Německo