Doba čtení:2 m, 1 s
Uhlí štěpí Evropu. Některé země během příštího desetiletí odstaví z provozu zbývající uhelné elektrárny. Pro jiné je to zatím nemyslitelné.
Britové, Francouzi, Nizozemci a další chtějí ukázat, že to s mezinárodními závazky v oblasti záchrany klimatu myslí vážně. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o země, které nejsou na uhlí existenčně závislé. Naopak střed Evropy se tuhého fosilního paliva vzdát nechce. V Polsku je zmíněné téma tabu, Češi, Němci a Španělé své uhelné kotle chtějí odstavit z provozu až někdy před rokem 2050. Na podobné tendence se netváří nadšeně ani balkánské země, uvedlo Euro.
Čtěte také:
Některé evropské země se bez uhlí neobejdou
Konstruktivní Eurocoal
Politicky motivovaný odchod od uhlí (a v Německu a Belgii též od jádra) v kombinaci s běžným odstavováním dožívajících bloků přináší riziko výrazného růstu cen elektrické energie – odhadem o 40 až 70 procent. Nárůst postihne celou střední Evropu a nevyhne se ani Česku.
Pozici energetických revolucionářů dlouho drželi Němci, ale jen do chvíle, než se ukázalo, že jejich Energiewende k odklonu od spalování uhlí prakticky nevede. Masivní výstavba větrných a solárních elektráren v zemi umožňuje pouze nahrazovat odstavované jaderné bloky.
Naopak Velká Británie udělala velký uhelný škrt. Ještě na počátku roku 2014 zde mělo toto fosilní palivo skoro 38procentní podíl na výrobě elektřiny, v loňském roce už kleslo na necelých sedm procent. Jeho roli rychle převzal zemní plyn spolu s obnovitelnými zdroji. Vedlo k tomu drastické zvýšení uhlíkové daně, jejíž výše od roku 2015 dosahuje 18 liber za tunu emisí oxidu uhličitého. Od toho okamžiku se tyto energetické zdroje staly ztrátovou záležitostí a provozovatelé je začali vyřazovat z provozu. Na trhu živoří posledních osm uhelných elektráren, jejichž provoz má skončit do roku 2025.
Britská vláda však musela zavést kapacitní platby, tedy jakési odměny majitelům uhelných elektráren, že své zařízení nesešrotují hned, ale že budou v zimní sezoně fungovat jako záložní zdroje. Vydělala na tom i česká skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského, která odkoupila pět desetiletí starou uhelnou elektrárnu Eggborough v Yorkshiru. Nakonec ji ale bude muset zavřít, protože na příští rok nedostala smlouvu na poskytování záložní a kapacity a ta stávající vyprší letos v září.
Mohlo by vás zajímat:
Léčivé koule už patří minulosti
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme