Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním dole Turów. Podle většiny hlasujících byla smlouva, kterou začátkem února podepsal premiér Petr Fiala (ODS) s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti.
Výsledky hlasování strana oznámila na webu. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš následně ČTK sdělil, že výsledek hlasování respektuje. Podle něho je hlasování deklaratorní, takže nemá a nemůže mít právní vliv na uzavřenou smlouvu. Také by preferoval otevřenější postup při přijímání smlouvy.
„Česká pirátská strana je proti dohodě o řešení vlivu těžební činnosti v dole Turów uzavřeného premiérem Fialou a premiérem Morawieckim a proti utajenému způsobu projednání popírajícímu základní principy transparence,“ stojí v usnesení, které pro které hlasovalo 252 z 367 hlasujících. Ukončit projednávání bez přijetí usnesení chtělo 108 Pirátů. Hlasování se uskutečnilo od pátečních 10:00 do pondělních 22:00.
Hlasování vyvolala během únorového celostátního fóra Pirátů část z nich mimo jiné s odkazem na to, že neveřejné projednávání dohody a její až pozdější zveřejnění porušily zásady strany, mezi které patří co největší transparentnost.
Bartoš ČTK napsal, že hlasování je deklaratorní, takže nemá a nemůže mít právní vliv na uzavřenou smlouvu. „Strana vnímá jako problém, že byla dohoda projednána narychlo a uzavřeně. Rozhodnutí členské základny respektuji a rozumím mu. I já jsem říkal, že bychom jako Piráti preferovali otevřenější postup a apeloval alespoň na rychlé zveřejnění smlouvy,“ uvedl Bartoš.
Transparentnějším postupem a zapojením širší odborné veřejnosti by se podle Bartoše předešlo dohadům či nejasnostem, které nyní panují. „Kvůli uzavřenému režimu nebylo navíc možné detaily dohody šířeji konzultovat s našimi specialisty vyjma Libereckého kraje, ale spoléhat se hlavně na informace od ministerstva životního prostředí a resortních právníků, podle kterých jsme v dobré víře hlasovali,“ řekl.
Polsko na základě smlouvy poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,094 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Podle Fialy ani ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by Česko nemělo zaručeno lepší podmínky smlouvy ani v případě, že by soud vyhrálo.
Smlouvu kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD, podle nichž je dohoda pro ČR nevýhodná a vláda ji uzavřela ukvapeně.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Lidé z příhraničních oblastí v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk a znečištění prachem.