Po roce 2030 bude hlavním fosilním palivem využívaným v teplárenství zemní plyn. S ohledem na další snižování emisí bude potřeba tento fosilní plyn postupně nahrazovat nízkoemisními zdroji s cílem dosáhnout do roku 2050 nulových emisí skleníkových plynů. Komentář poskytl www.tzb-info.cz Pavel Kaufmann z Teplárenského sdružení.
Po roce 2030 je v rámci dekarbonizace tepláren a soustav zásobování teplem v ČR předpokládán významný potenciál malých a středních modulárních reaktorů. Další rozvoj využití pevné biomasy se po roce 2030 s ohledem na omezené možnosti zajištění udržitelné biomasy z domácích zdrojů již neočekává.
Významný rozvoj může po roce 2030 ještě zaznamenat využití biometanu vyrobeného především z biologicky rozložitelných odpadů nebo z čistíren odpadních vod. Perspektivním zdrojem pro náhradu zemního plynu je také vodík, pokud se podaří vyřešit jeho nákladnou výrobu a sezónní skladování.
Z nízkoteplotních obnovitelných zdrojů energie využitých pomocí průmyslových tepelných čerpadel by v České republice do roku 2040 mohla pocházet téměř třetina tepla dodávaného ze soustav zásobování tepelnou energií. Klíčovými zdroji tepla z obnovitelných zdrojů budou řeky, čistírny odpadních vod, geotermální energie a vzduch. Využití zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude postupně klesat s nárůstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a postupným nárůstem akumulace. Nicméně do roku 2040 bude stále v zimním období vyráběno ve vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla podstatné množství tepla dodaného do soustav zásobování tepelnou energií.
Cílové emise skleníkových plynů ze systému dálkového vytápění a chlazení na jednotku tepla či chladu dodanou zákazníkům budou klesat: do 31. prosince 2025 na 200 g/kWh; od 1. ledna 2026 na 150 g/kWh; od 1. ledna 2035 na 100 g/kWh; od 1. ledna 2045 na 50 g/kWh a od 1. ledna 2050 na 0 g/kWh. V roce 2050 už se počítá u SZTE pouze s emisemi skleníkových plynů za neobnovitelnou část energeticky využitého odpadu.
Se snižováním emisní a energetické náročnosti na straně výroby tepla dojde rovněž ke snižování energetické náročnosti na straně spotřeby. Zejména zateplování budov podpořené směrnicí o energetické účinnosti i směrnicí o energetické náročnosti budov povede ke snižování potřeby tepla v jednotlivých teplárenských soustavách.