Doba čtení:1 m, 41 s
Snad žádná průmyslová železnice se nestala takovou legendou jako 32 kilometrů dlouhá Kladensko-nučická horní dráha. Během 110 let své existence krmila tato trať ve středních Čechách hutě rudou, vápencem a také uhlím.
Když se ve 40. letech 19. století začalo na Kladensku těžit černé uhlí a v okolí nedalekých Nučic železná ruda, rozhodli se nejvýznamnější průmyslníci té doby, bratři Kleinové a Adalbert Lanna, založit Kladenské kamennouhelné a později i železářské těžařstvo. Se stavbou první vysoké pece ale vyvstal problém. Zatímco uhelné doly byly v blízkosti hutě, ruda a vápenec se musely dovážet zhruba 20 kilometrů koňskými povozy. Toho si byli Lanna a Kleinové vědomi, a proto v září 1854 zažádali o koncesi ke stavbě železnice od nučických rudných dolů ke kladenským železárnám, napsal server idnes.cz v rámci svého seriálu o zaniklých železničních tratích.
Čtěte také:
Těžaři si brousí zuby na vesmírný poklad
Budou jednou české firmy těžit ve vesmíru?
První vlak po trati mezi Kladnem a Hořelicí projel v lednu 1858. Trať začínala v areálu Vojtěšské huti ve stanici Kladno-Prádlo, pokračovala ostrým stoupáním ke stanici Vejhybka, kde odbočovala spojka k Buštěhradské dráze. Následovala nejunikátnější část KND, hláska Křižovatka, místo, kde se protínala Kladensko-nučická s Buštěhradskou drahou.
Protože Buštěhradka byla původně koňskou a KND parostrojní dráhou, byla jí průmyslová železnice nadřazenou, což znamenalo, že i rychlíky na trati Praha – Chomutov musely před Křižovatkou zpomalit a dát přednost vlakům s rudou. Tato nadřazenost vydržela až do konce KND v roce 1968. Zrušen byl úsek mezi Kladnem a Hořelicí, trať z Hořelice k lomům Mořina se změnila na vlečku a funguje dodnes.
Kladensko-nučická dráha postrádala větší umělé stavby, přesto je pozoruhodné, že je její trasování i po více než půlstoletí od zrušení v krajině znát.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj