Post-covid průzkum v OKD

Foto: pixabay.com

Zapojením zaměstnanců těžební společnosti do unikátního šetření mapujícího zkušenosti s onemocněním covid-19 získali autoři průzkumu z Ostravské univerzity využitelné údaje. Informovala o nich Hana Tomášková z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví při její Lékařské fakultě.

Není bez zajímavosti, že horníci snášeli onemocnění lépe. Respondenti z OKD – mezi nimiž byla větší polovina důlních pracovníků – uváděli v šestadvaceti procentech bezpříznakový průběh v době testování. Zatímco v obecné populaci se symptomy koronaviru neobjevily u patnácti procent tázaných,“ uvedla Tomášková pro Měsíčník Horník. S tím, že dotazníky s cílem zmapovat zdravotní stav a subjektivní potíže nakažených jim včetně zaměstnanců revíru vyplnilo kolem 140 respondentů. Celkově se jednalo o 9,6 procent z 1120 lidí zapojených do dotazníkového šetření za-měřeného na vnímání současné situace související se šířením covid-19.

Čtěte také:
Kanada pomůže energetice miliardami
Kanada prodala uhelný terminál

Co se příznaků samotných týče, lidé z OKD popisovali nejčastěji únavu, a to v 61 procentech (obecná populace 70 %). Následovala ztráta čichu v 57 procentech (obecná populace 58 %), bolesti svalů či kloubů v 52 procentech (obecná populace 53 %) a horečka v 39 procentech (obecná populace 47 %).

Dočasná ztráta čichu a chuti byly jedny z nejvýraznějších symptomů pro onemocnění covid-19. Některé z uvedených symptomů přetrvávají u někoho v řádech týdnů i měsíců,“ sdělila spoluřešitelka průzkumu. Asi polovina nakažených z OKD měla pozitivní test v první – jarní – covidové vlně. Zbytek onemocněl v období října až prosince. U zaměstnanců OKD byl celkové průběh onemocnění proti běžné populaci mírnější. Zcela bezproblémový průběh uvedlo 19 procent osob z revíru (obecná populace 6 %), střední průběh 88 procent (obecná populace 78 %), vážné potíže uvedly 3 procenta (obecná populace 7 %).  „Na základě dotazníkového šetření žádný zaměstnanec těžařů – respondent nemusel být s covid-19 hospitalizován,“ poznamenala Tomášková.

Podobné hornické šetření podle ní prováděli kolegové z akademického prostředí v Polsku a pojali to komplexněji včetně klinických vyšetření. „Se zájmem čekáme na jejich výsledky a doufáme, že bude co srovnávat,“ pokračovala odbornice z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví. Výskyt jednotlivých příznaků v době testování byl zjišťován i v rámci studií uskutečňovaných v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj při ověřování spolehlivosti antigenních testů.

Respondenti z OKD byli ve věku mezi osmnácti a třiašedesáti lety. V jednom případě někdo uvedl devadesát let, ale to bylo, předpokládáme, z havířského hecu, z legrace, protože šetření bylo zaměřeno na aktivní pracovníky,“ konstatovala Tomášková. Zapojili se horníci, technici i povrchoví pracovníci revíru s převážně středním vzděláním s maturitou. Dvě třetiny jich o sobě prozradilo, že nekouří. Necelá polovina ještě doplnila, že covid-19 se objevil i v jejich rodinách (v obecné populaci to bylo u příbuzenstva v 67 %). Většina dotázaných z OKD projevila ochotu v průzkumu pokračovat. S odstupem se jich Ostravská univerzita zeptá, jestli u nich zdravotní potíže spojené s covid-19 přetrvávají.

Veškerá data budeme zpracovávat, analyzovat a publikovat. Dostanou se do českých, případně zahraničních časopisů. Data budou také sloužit studentům pro zpracování diplomových prací,“ řekla Tomášková.