Požár na Kohinooru si vyžádal osm obětí

Foto: Czech Coal

Dobové vyobrazení obětí neštěstí. Foto: Czech Coal

Pětaosmdesát let letos uplyne od důlního neštěstí, které sice nepatřilo mezi největší a nejrozsáhlejší v regionu, přesto se zapsalo do historie a koluje kolem něj celá řada mýtů.

Jedná se o důlní neštěstí na Dole Kohinoor I v Lomu z března 1932, o němž se často mluví jako o události, která spustila takzvanou Velkou mosteckou stávku. Z dobových informací vyplývá, že k neštěstí došlo 15. března 1932 kolem 22. hodiny v revíru Východ II na Dole Kohinoor I v Lomu u Mostu. Na místě vypukl požár, který vznikl zřejmě samovznícením uhelného prachu.

Čtěte také:
Město duchů si připomíná výročí výbuchu v dole
VIDEO: Středověké podmínky v ilegálním dole

Velmi rychle se rozšířil a jeho následky byly velmi ničivé, vyžádal si život osmi havířů. Událost to byla o to tragičtější, že tři z horníků se v počáteční fázi požáru telefonicky dotazovali, co mají dělat. V telefonní komoře nakonec záchranáři při otvírce a průzkumu dolu v červenci 1932 všechna tři těla nalezli. Údajně ještě kolem půlnoci v den nehody slyšeli záchranáři klepání na vzduchové potrubí.

Všechny pokusy o přiblížení k požáru a jeho likvidaci takzvaným přímým zásahem se brzy ukázaly jako nemožné a muselo se proto přistoupit k prostorové uzavírce polí „Východ II“ a „Jižní“ celkem šestnácti vzduchotěsnými hrázemi v širokém okruhu okolo požářiště. Vyšetřování zahájil Revírní báňský úřad v Mostě hned následujícího dne po neštěstí a trvalo až do 4. dubna. Ještě během něj bylo požářiště nepřístupné, takže nešla zjistit ani přesná poloha všech obětí, ani ohnisko, kde požár vznikl.

Nakonec se ale báňská správa dobrala k výsledku, že požár vznikl v dolovém poli „Východ II“ následkem samovznícení, k němuž je uhlí v Dole Kohinoor velice náchylné. Rychlé rozšíření požáru bylo kromě technických záležitostí způsobeno i řadou vážných nedostatků v provádění takzvané požární služby. I přesto, že byly příčiny neštěstí dopodrobna popsány a vysvětleny, zůstávají kolem požáru na Kohinooru stále nejasnosti. Miroslav Mašek ve své knize Důlní katastrofy severočeské uhelné pánve poukazuje třeba na fakt, že báňský úřad byl o nehodě informován telefonicky až druhého dne ráno, po téměř deseti hodinách od vypuknutí požáru.

Po celá desetiletí se o této události psalo a hovořilo jako o impulzu, který vyústil ve Velkou mosteckou stávku. Z uzavřeného dolu totiž mělo být propuštěno nejprve 800 horníků a později celé jeho osazenstvo, tedy 1250 havířů. Miroslav Mašek ale ve své knize odkazuje k vyšetřovacím spisům ze 4. dubna 1932, v nichž se píše: „..důlním požárem na Dole Kohinoor nepřišel žádný horník o zaměstnání, protože osádka, pokud nemohla býti dále zaměstnána, byla rozdělena na čtyři další doly Lomské uhelné společnosti. Na tomto stavu ani hornická stávka nic nezměnila. Dnes zaměstnává Důl Kohinoor opět 838 horníků (před požárem 1250)“.

Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Další krok k těžbě ve vesmíru
Bývalý důl se proměnil v muzeum a zábavní park