Doba čtení:4 m, 53 s
Hnědé uhlí má mezi Čechy více příznivců, než by se na první pohled mohlo zdát. Celkem 69 procent Čechů je pro využívání uhlí i v budoucnu. Hlavní výhodou hnědého uhlí je podle 89 procent populace fakt, že přispívá k soběstačnosti země v dodávkách elektřiny. Další výhodou je dle 86 procent Čechů pozitivní vliv na zaměstnanost v regionu těžby. Naopak hlavní nevýhodou je negativní zásah do krajiny při těžbě uhlí. Ukázal to průzkum IBRS, jehož se zúčastnilo 1200 respondentů z celé ČR. iUHLI.cz má průzkum k dispozici.
„Lidé si zřejmě v kontextu událostí na Ukrajině uvědomují výhodu soběstačnosti, kterou skýtají domácí zásoby hnědého uhlí,“ poznamenal Tomáš Horejsek z IBRS. Dodal, že téměř polovina respondentů souhlasí s tím, že by měly být využity současné zdroje a čtvrtina uvádí, že by se v Česku měly hledat i nové zdroje uhlí.
Spontánně jako hlavní výhody hnědého uhlí lidé uvádějí cenu a dostupnost. Naopak za hlavní nevýhody považují negativní vliv na krajinu, přírodu a další ekologické aspekty.
Využívání hnědého uhlí
Hlavní asociací s hnědým uhlím je „topení“. Respondenti často také zmiňovali „teplo“, „doly“ a „výrobu elektrické energie“.
Hnědé uhlí si Češi nejčastěji spojují s výrobou elektřiny a tepla v teplárnách. Podle 45 procent z nich je hnědé uhlí nejvíce využíváno v elektrárnách pro výrobu elektřiny, 36 procent pak uvedlo v teplárnách pro výrobu tepla. Zbylých 18 procent uvedlo individuální vytápění v domácnostech. Ve využívání hnědého uhlí řadí respondenti ČR v rámci EU spíše k zemím s intenzivnějším využitím. Tři z deseti Čechů si myslí, že je v ČR hnědé uhlí využíváno více než v EU.
V porovnání s ostatními zdroji (jaderná energie a obnovitelné zdroje) je hnědé uhlí častěji vnímáno jako levný, ale omezený zdroj energie. V porovnání s jadernou energií je více vnímán jako bezpečný zdroj. Ve srovnání s obnovitelnými zdroji také více přispívá k soběstačnosti země ve výrobě energie.
Útlum těžby
Průzkum přinesl i další zajímavé výsledky. Upozornil na fakt, že pouze 63 procent Čechů si není ochotno připlatit za elektřinu, pokud by byla vyráběná z jiného zdroje než z hnědého uhlí. Pro rychlý útlum těžby je 22 procent populace. U těchto lidí je postoj k útlumu pragmatický. Pokud by totiž díky útlumu těžby hnědého uhlí hrozilo zvýšení cen energie, nárůst nezaměstnanosti či ohrožení soběstačnosti ČR ve výrobě elektřiny, jsou i tito odpůrci pokračovat v další těžbě. Potvrdila se tak citlivost obyvatel na cenu elektřiny. Ti nejsou ochotni platit výrazně více za elektřinu, vyráběnou z ekologických zdrojů.
O možném prolomení limitů začala v listopadu 2013 hovořit úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka a i současný kabinet se problematikou zabývá. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek míní, že otázka limitů těžby uhlí by měla být vyřešena v roce 2015. O tom, že se v Česku limity těžby uhlí „dříve či později“ prolomí, je přesvědčen i prezident Miloš Zeman. Podpořil by referendum v Ústeckém kraji, které by otázku platnosti limitů řešilo.
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.
Těžba hnědého uhlí v České v roce 2013 klesla o 7,2 procenta na 40,6 milionu tun, vyplývá z údajů hornické ročenky.
Uhlí a Mostecko
Dalším závěrem výzkumu je to, že obyvatelé jiných regionů ČR mají tendenci přeceňovat negativní vliv na život obyvatel Mostecka. Zhruba tři pětiny míní, že těžba hnědého uhlí lidem na Mostecku znepříjemňuje život. Stejnou otázku tazatelé položili i lidem na Mostecku a jen 12 procent uvedlo, že jim těžba znepříjemňuje život.
Hlavní asociací s městem Most je „těžba uhlí“, často jsou také zmiňovány doly/lomy, nezaměstnanost, Romové a problémy týkající se životního prostředí. Vnímání těžby hnědého uhlí z pohledu dopadu na životy lidí v regionu Mostecka je nejednoznačné. Na jednu stranu respondenti připouští, že těžba uhlí znepříjemňuje lidem na Mostecku jejich život, na druhou stranu jsou těžební společnosti považovány za významné zaměstnavatele v regionu a případné omezené těžby by se projevilo ve zhoršení ekonomické situace obyvatel.
Například Severočeské doly nedávno oznámily, že od ledna příštího roku propustí 350 zaměstnanců. Mají to být většinou lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Někteří z nich pracovali v hnědouhelných povrchových lomech přes 30 let.
Průzkum ukázal, že mírně převažují ti, kteří považují těžbu hnědého uhlí za přínos pro region Mostecka. Celkem 29 procent Čechů se přiklání k pozitivnímu přínosu těžby hnědého uhlí, zhruba pětina považuje těžbu spíše za problém a 47 procent vnímá pozitiva i negativa stejně.
Život bez uhlí
Život bez hnědého uhlí si dokáže představit 54 procent občanů ČR. Častěji jsou to ženy, mladší respondenti a lidé s vyšším vzděláním. Dále také lidé z Pardubického kraje, Královehradeckého kraje a Vysočiny. Méně často naopak respondenti z Ústeckého kraje. Naopak přibližně třetina si život bez uhlí představit nedovede a 11 procent respondentů uvedlo, že neví.
Respondenti se také spíše přikláněli k názoru, že v ČR je dostatek zásob hnědého uhlí a prozatím zde není dostatečná alternativa pro nahrazení hnědého uhlí – bez jeho využívání by byla ohrožena soběstačnost ČR v dodávkách elektrické energie.
Většina Čechů je pro další využívání hnědého uhlí. Celkem 45 procent z nich je pro využití aktuálních dostupných zdrojů, přibližně čtvrtina podporuje hledání dalších zdrojů této suroviny. Pro utlumení těžby jsou častěji mladší respondenti, ženy a respondenti s vyšším vzděláním. Hledání dalších zdrojů požadují častěji respondenti z Ústeckého kraje, ukončení těžby má vyšší podporu v Libereckém a Královehradeckém kraji.
