Kdo si udělal čas a sledoval včerejší jednání poslanecké sněmovny k zákonu o přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, řečenému Lex Dukovany, poznal, jak to poslanci myslí s českou energetikou.
Překvapivě žádný poslanec nevystoupil otevřeně s tím, že stavbu v Dukovanech odmítá, protože odmítá jádro. Ať už on sám, nebo jeho strana. Což činí orientaci v tom, na které straně kteří poslanci stojí, poněkud obtížnou. Protože pro rozpoznání je potřeba nejdřív zvážit, jaké argumenty daný poslanec používá a jaké by byly důsledky jejich přijetí. Aby tohle posouzení mohl člověk udělat co nejodpovědněji, potřeboval by zároveň vědět to, co vědí poslanci a mít stejné podklady. Což úplně nejde. Takže nezbývá, než se rozhodovat bez kontextu, jen podle toho, co poslanci říkají. Což bohužel zdaleka ne vždy musí být to samé, co si myslí.
Čtěte také:
Bez jádra to v ČR nepůjde, ukázala studie
Temelín a Dukovany vyrobily loni méně elektřiny
Pak se je teprve možné rozdělit naši sněmovnu na dva tábory: Ti, kteří udělají cokoli, aby začátek stavby odložili a její přípravu maximálně protáhli a ty, kteří si uvědomují energetickou realitu a chtěli by proto, aby se začalo stavět co nejdřív. Ovšem i oni mohou mít různé pochyby o kvalitě přípravy smluvních podmínek mezi státem a jeho energetickou firmou.
Ti, kteří budou začátek stavby co nejvíc protahovat, ti používají mrzký argument o riziku přenosu nákladů na spotřebitele, tedy na lidi. Jaksi při tomto účelovém tvrzení zapomínají, že nakonec prakticky všechny náklady zaplatí lidé. Ne jen případné prodražení stavby nezbytně nutného jaderného bloku. Současně ti samí poslanci „zapomínají“ na to, že obnovitelné zdroje, které odpůrci jádra mohutně podporují, stojí Čechy přes 40 miliard korun ročně na podporách. Jak připomněl poslanec Jan Zahradník (ODS), do roku 2030 nás tato podpora přijde na bilion korun. Což je částka, za kterou by se při naplnění pesimistických odhadů postavily tři nové dukovanské bloky. Podle těch optimistických by jich bylo šest. Šest bloků, stabilně dodávajících elektrickou energii. Což je stav, který je u obnovitelných zdrojů bohužel jen zbožným přáním. Mimochodem, jestli mají v budoucnu elektromobily nahradit v tuzemsku současné automobily, budeme na jejich provoz potřebovat bloků sedm… (zde).
V každém případě, argumentovat tím, že dohodou o výkupní ceně elektřiny je ohrožený každý člověk v Česku, je podpásovka. Cena elektřiny může sice klesnout a pak na dohodě o ceně stát, tedy lidé, prodělá. Nebo naopak stoupne a stát, tedy lidí, na tom vydělá, protože ji bude se ziskem prodávat. Vzhledem k tomu, že EU je rozhodnutá zlikvidovat fosilní zdroje a třeba Německo si samo zavře i jádro, nebude – s vysokou pravděpodobností – již za pár let v prostoru EU elektřiny nadbytek, ani dostatek. A její cena půjde nahoru. Navzdory všem podporám a dotacím nasypaným do budování fotovoltaiky a větrných elektráren.
Každopádně, nové spolehlivé zdroje elektřiny tahle země potřebuje. Takže by poslanci měli spojit síly k tomu, aby vládu a ČEZ přiměli k rychlé a kvalitní přípravné práci. Aby Česko nemohlo třeba uvíznout ve spleti arbitráží s dodavatelem, nebo abychom se nestali jeho rukojmím a měli například dostatek paliva na pár let. K čemuž není potřeba dožadovat se, aby všichni poslanci dostali všechny související tajné informace od bezpečnostních složek, ke kterým mají normálně – pochopitelně – přístup jen někteří z poslanců. Mimochodem, tenhle požadavek s velkým zdržovacím potenciálem, který neúspěšně vytáhl poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL) je principem srovnatelný s tím, když chtěl Miloš Zeman znát jména aktivních ruských agentů. U „pražského kavárníka“ docela překvapivé…
O tom, zda do tendru na Dukovany pustit i Rusy a Číňany se se přeci poslanci budou především rozhodovat na základě svých životních priorit a zkušeností a toho, jak moc považují Rusko a Čínu za důvěryhodné. Škoda byla, že v rozpravě nezazněly úplně konkrétní výtky proti dosavadním krokům. Vše se pohybovalo v obecné rovině – bianko šek, závazek a tak podobně.
Nejkonkrétnější poslanecká vystoupení tak patřila dvěma zastáncům jaderné energie. Jedním byl Jan Zahradník, který vysvětloval, proč je nový jaderný zdroj potřeba nejen v Dukovanech, ale také v Temelíně. Své vývody přitom opíral o řadu čísel, příkladů a porovnání s obnovitelnými zdroji. Druhým pak Ondřej Babka (ANO), jež informoval o výsledcích nejnovější studie, již si v Bruselu objednali poslanci frakce Evropští konzervativci a reformisté (je v ní ODS, celkem 62 poslanců) a Obnova Evropy (členem ANO, celkem 98 poslanců, členem jsou i poslanci strany francouzského prezidenta Macrona).
Studie s názvem „Cesta ke klimatické neutralitě EU do roku 2050: Prostorové požadavky na větrnou, solární a jadernou energii a jejich příslušné náklady“ zkoumala na 450 stranách tři problémy, které jsou klíčové pro ambici EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Jsou to: účinek klimatické neutrality EU na průměrnou globální atmosférickou teplotu v roce 2050 a 2100; prostorové (pozemní a námořní) požadavky na větrnou a sluneční energii ve srovnání s jadernou energií v České republice a Nizozemsku; a náklady na větrnou/sluneční energii a jadernou energii pro tyto dvě země. Studie zjistila, že pokud by se měly obě země spoléhat výhradně nebo převážně na větrnou a sluneční energii, tak v realistických scénářích nemají dostatek půdy k uspokojení veškeré poptávky jak Nizozemska po energiích – „kdy jde o zemi podél Severního moře s bohatými větry“ – také i České republiky – „vnitrozemské země bez přístupu k moři a s geograficky náročnější krajinou “.
„Studie dospěla k závěru, že jaderná energie je nákladově efektivnější než obnovitelné zdroje. Jak se v ní konstatuje, i když se vezme v úvahu zásadní zlepšení účinnosti solárních a větrných farem, zůstane jaderná energie v roce 2050 levnější variantou,“ popsal poslanec Babka. Což je pravý opak toho, co tvrdí zavilí odpůrci stavby ve sněmovně i mimo ni.
Na základě závěrů studie také Jan Zahradník vyzval českou vládu, aby ve spolupráci s tou nizozemskou vyjednala v Bruselu podporu jadernou energetiku. Tu zatím Brusel stále odmítá. Bez ohledu na to, že je jaderná energetika neprodukuje prakticky žádný CO2. Nezbývá než doufat, že si tohle doporučení vezme vláda za své.