Hnědé uhlí bude nyní hrát hlavní roli při schvalování Státní energetické koncepce (SEK) České republiky, tedy minimálně do poloviny února. Právě do té doby totiž vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) jednání o koncepci přerušila. Důvodem je otázka zachování či prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) má za úkol do polovina února o limitech vypracovat konkrétní materiál. „V současné době počítáme, že návrh materiálu věnujícího se limitům těžby bude na začátku února projednán v rámci Rady hospodářské a sociální dohody ČR a do konce prvního čtvrtletí letošního roku předložen k projednání vládě,“ sdělil iUHLI.cz Miroslav Kynčl z tiskového oddělení MPO.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) je proti prolomení limitů na lomu ČSA, prolomení limitů na lomu Bílina je podle něj k další diskusi, sdělila serveru iUHLI.cz Jana Taušová z tiskového oddělení MŽP.

Podívejme se tedy podrobněji, jakou roli má uhlí v Aktualizované verzi Státní energetické koncepce, kterou počátkem prosince dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nová koncepce se ministrům na stůl dostala po dvouletém projednávání. Na dokončení ale ještě čeká Surovinová politika ČR.

Z materiálu ASEK vyplývá, že hlavní podíl na celkových primárních zdrojích tvoří aktuálně stále tuzemské zdroje energie, a to díky vysokému využití domácího hnědého a černého uhlí při výrobě elektřiny. České energetice dominují uhelné zdroje, které dodávají, jako zdroje základního zatížení, téměř 60 procent elektrické energie a velkou část tepla prostřednictvím dálkového vytápění. Uhlí je v ČR využíváno též pro individuální vytápění.

Rozhodující část výrobních zdrojů v oblasti tepla a elektřiny z uhlí se blíží hranici ekonomické a fyzické životnosti. I přes některé ekologické aspekty využití uhlí není tato domácí surovina v horizontu SEK v plné míře nahraditelná, a to z bezpečnostního i ekonomického hlediska. Zejména proto musí být dalším cílem energetické politiky zajištění moderní vysoce účinné technologie jejího využívání.

Spotřeba hnědého a černého uhlí bude v horizontu energetické koncepce se snižující se disponibilitou postupně klesat. Snižování podílu uhlí na výrobě elektřiny a tepla v ČR by v dlouhodobém horizontu mělo být plynulé a mělo by být provedeno takovým způsobem, aby se zbývající uhelné zásoby využívaly co nejefektivnějším a nejekologičtějším způsobem. Prioritně ve zdrojích s co nejvyšší účinností, a to jak v kogenerační, tak i kondenzační výrobě. Neefektivní spalování uhlí s extrémně nízkou účinností není žádoucí, a proto je cílem tuto činnost znevýhodnit.

Pokles podílu tuzemských zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů povede nezbytně k rozvoji nízkouhlíkových zdrojů základního i špičkového zatížení a také k mírnému nezbytnému růstu dovozu energetických surovin. Cílem koncepce je dlouhodobé udržení výše dovozní energetické závislosti ČR nepřesahující 65 procent do roku 2030 a také 70 procent do roku 2040.

Spotřeba primárních energetických zdrojů je v Česku z téměř 50 procent pokryta domácími zdroji. Ukazatel dovozní energetické závislosti ČR včetně zahrnutí jaderného paliva dosahuje tedy okolo 50 procent a patří tak k nejnižším v celé EU. To je v situaci celosvětového důrazu na energetickou bezpečnost jedna ze silných stránek tuzemské energetiky. Současný průměr EU se pohybuje na úrovni zhruba 60 procent. Česká republika je plně soběstačná ve výrobě elektřiny a tepla. Struktura zdrojů elektřiny je stabilní.