Těžaři se stali cílem ekologických aktivistů, kteří z uhelného sektoru chtějí udělat nového nepřítele číslo jedna po vzoru tabákového průmyslu. Aktivisté vehementně přesvědčují peněžní správce, aby se zbavovali uhelných investic.
Uhlí je relativně levné. Generuje zhruba 40 procent světové elektřiny a pohání mnoho vysokých pecí. Jenže zároveň jde o významný zdroj emisí skleníkových plynů, které podle mnoha vědců vedou právě ke klimatickým změnám a způsobují zdraví škodlivé znečištění, napsal server Patria.cz.
Dnes začnou v Paříži globální lídři diskutovat o klimatických změnách a tak lobbing vrcholí. Se stoupajícími antipatiemi, které panují vůči uhlí mezi některými institucionálními investory, roste i tlak na producenty paliva. Investice do fosilních paliv opouštějí manažeři fondů od Rockefeller Brothers Fund až po církevní či akademické instituce. Norský fond svrchovaného majetku prodal akcie těžebních společností včetně americké Peabody Energy. Mnoho velkých investorů však prozatím argumentům proti investicím do uhelného odvětví odolává, a to včetně například Nadace Billa & Melindy Gatesových.
Čtěte také:
Zastaví summit oteplování nebo jen potopí těžaře?
EU plní své plány, emise klesají
Těžební giganti, jako jsou například Glencore nebo Anglo American, argumentují, že pracují na tom, aby bylo uhlí ke spalování čistší. Navíc jsou důležitými poskytovateli pracovních míst a paliv. Situace není letos pro komoditní společnosti ani těžaře příznivá. Intenzivní a stále více bojovná proti těžební a proti uhelná kampaň tak bude v dohledné době pro tento sektor jednoznačnou výzvou. Podle šéfa uhelné sekce Glencore však tato kampaň ignoruje globální energetickou realitu a zdroje potřebné k ekonomickému růstu a rozvoji.
Akcie producentů uhlí v letošním roce dostaly tvrdý zásah. Stejně jako v případě jiných komodit se na cenách uhlí podepsal převis dodávek nad zpomalující poptávkou. A ceny uhlí se propadly nejníže za poslední desetiletí. Globální dodávky klesají podle informací americké Energetické informační agentury poprvé za posledních 21 let.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) uhelný trh již příliš neporoste. Agentura odhaduje růst globální poptávky po uhlí do roku 2040 zhruba o 0,4 procenta ročně, což oproti ročnímu růstu o 4,1 procenta v rámci posledního desetiletí představuje jednoznačný propad. Uhlí tak bude výrazně zaostávat za sektory, jako jsou obnovitelné zdroje energií, které by na počátku třicátých let tohoto století měly uhlí jako hlavní zdroj energie nahradit.
Mohlo by vás zajímat:
Polský prezident odmítá Kjótský protokol
Glencore: S uhlím je to horší, než se myslelo
Šéf Glencore: Uhlí bude záchranou pro chudé