Doba čtení:2 m, 9 s
Plánované uhlíkové clo může zasáhnout export z britských větrných farem a solárních elektráren do Evropské unie. Upozornila agentura Reuters. Mechanismus označovaný anglickou zkratkou CBAM bude sedmadvacítka uplatňovat od roku 2026.
Aktuální podoba mechanismu „odrazuje od čisté energie ze Spojeného království v době, kdy se snažíme zvýšit dodávky čisté energie, a zvýší ceny energií v severní Evropě,“ řekl agentuře Reuters Adam Berman z asociace Energy UK, která sdružuje britské producenty energie.
Cílem CBAM je vyrovnat podmínky mezi dovozci energie ze zemí mimo EU s domácími výrobci. Těm se totiž od roku 2026 zpoplatní emisní povolenky.
Podle současného návrhu by se ale dovozní poplatek za emise CO2 z elektřiny vypočítával na základě průměrných a historických emisí z výroby elektřiny. Britský energetický sektor tvrdí, že by to nespravedlivě znevýhodňovalo obnovitelné zdroje energie, jejichž podíl na výrobě v posledních letech výrazně stoupl.
Energetické firmy couvají z ambiciózních zelených cílů
Podle analytiků, které oslovila agentura Reuters, by náklady na uhlíkové clo mohly způsobit, že vývoz přebytečné čisté energie z Británie do EU v obdobích slabší tuzemské poptávky nebude ekonomicky výhodný. Poplatek by podle analýzy společnosti Aurora Energy Research mohl ukousnout pět procent ceny, kterou si britští výrobci mohou za obnovitelnou energii říct. Do roku 2030 by tak EU podle analýzy mohla přijít o dovoz až tří gigawatthodin energie z obnovitelných zdrojů. To by vystačilo zhruba pro 2000 domácností ročně.
Pokud by státy EU kvůli tomu zvýšily výrobu elektřiny z fosilních zdrojů, hrozí nárůst emisí CO2 až o 13 milionů tun ročně, vyplývá z dřívější analýzy švédského dodavatele energie AFRY.
Londýn i Brusel o problému ví. Diplomaté z obou stran o řešení jednají, ale do parlamentních voleb v Británii, které se konají 4. července, zřejmě k žádnému pokroku nedojde.
Na podmínkách uhlíkového cla CBAM se členské země EU definitivně shodly v březnu 2022. Platit začne v lednu 2026. Poplatek se bude vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a produktů z cementu. Evropská komise (EK) poplatek navrhla v rámci dosud největšího klimatického balíčku, jehož cílem je nasměrovat evropský blok ke splnění přísných emisních cílů k roku 2030.
Část příjmů z uhlíkového cla by podle EK měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (24,7 miliardy Kč) ročně.