Trumpova administrativa oficiálně informovala OSN, že zahájila proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Jde o první formální krok v rok trvajícím procesu.
Smlouvu, která vstoupila v platnost 4. listopadu 2016, mohou signatáři vypovědět nejdříve po třech letech. Spojené státy jsou první zemí, která od smlouvy odstupuje.
Čtěte také:
Blackout zabíjel ve Venezuele
Berlínský blackout vyděsil Němce
Dopis od ministerstva zahraničí zaslaný generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi zahajuje proces odstoupení, který bude dokončen den po amerických prezidentských volbách v roce 2020, 4. listopadu 2020. Stoupenci dohody v této souvislosti doufají, že nynější prezident Donald Trump příští rok mandát neobhájí a jeho nástupce se k dohodě opět připojí.
Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade udržet ve srovnání s předindustriálním obdobím zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně, což by snížilo riziko a dopady klimatických změn. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého.
Spojené státy se v dohodě zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Evropská unie chce snížit emise do roku 2030 o 40 procent z úrovně roku 1990, což je podle expertů ve srovnání s USA větší závazek. Statistiky označují USA za druhého největšího znečišťovatele ovzduší po Číně.
Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vypovědět pařížskou dohodu už po své inauguraci v roce 2017, protože smlouva je podle něj jednostranná a poškozuje americkou ekonomiku. Dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl, tvrdí Bílý dům.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě