
Jak se vypořádat se skleníkovými plyny bez nízkouhlíkaté energetiky? V Indii se podařilo CO2 z uhelné elektrárny přeměnit na kypřící prášek.
Klimatická dohoda v Paříží z roku 2015 zavazuje k tomu, že teplota Země do roku 2050 nevzroste o více než dva stupně Celsia od předindustriální úrovně. Dohodu podepsalo 177 zemí, včetně tří největších producentů skleníkových plynů, Číny, Spojených států a Indie, uvedlo euro.cz
Čtěte také:
Nahlédněte do historie uhlobaronů
Michal vás seznámí s Ograbulemi
Z takzvané CCS by se mělo stát CCU – Carbon Capture and Utilisation. Tedy zachycování a využití oxidu uhličitého. Možnou cestu ukázal indický projekt podnikatele Ramachadrana Gopalana. Jeho firma Tuticorin Alkali Chemicals z CO2 dělá kypřící prášek, který se využívá i v papírenském a sklářském průmyslu.
Co je technologie CCS?
Zachycování a ukládání oxidu uhličitého, anglicky carbon capture and storage (CCS) zahrnuje tři poměrně oddělené, ale na sebe navazující procesy separace oxidu uhličitého, jeho dopravy a ukládání. Jednotlivé prvky jsou sice testovány, ale komplexní technologie zatím v praxi dlouhodobě nebyla odzkoušena. CCS není považována za trvale udržitelnou, neboť zvyšuje spotřebu paliva (a tím emise), nelze trvale zajistit těsnost podzemních úložišť (jen cca 50 až 100 let) a hrozí odčerpáním prostředků, které by bylo vhodnější investovat do úspor a obnovitelných zdrojů energie.
Gopalan získává CO2 z uhelné elektrárny ve městě Tuticorin na jihu země. „Jsem podnikatel. Nikdy jsem si nemyslel, že budu zachraňovat planetu. Potřeboval jsem stabilní zdroj CO2 a toto byla nejlepší cesta k tomu, jak jej získat,“ vysvětlil Gopalan. Elektrárna tak má nyní nulové emise.
Výzkum směrem k tomu, že by se uhlík z atmosféry používal jako alternativní palivo místo ropy, podporuje i berlínská vláda. A není sama. Britská vláda již do CCS investovala přes sto milionů liber (3,1 miliardy korun). Funkční technologie ale zatím neexistuje, uvedlo britské ministerstvo pro energetiku a průmysl. Využívání oxidu uhličitého z atmosféry několik let testuje také kanadská firma Carbon Engineering. Tu finančně podporuje zakladatel Microsoftu Bill Gates.
Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj
