Doba čtení:2 m, 47 s
Golfové hřiště Pete Dye Golf Club je naprosto výjimečné. V současnosti je vyhledávanou lokalitou všech golfových nadšenců, ještě před pár desítkami let však toto místo sloužilo zcela jinému účelu. V oblasti, kde nyní elegantně oblečení sportovci odpalují jeden úder za druhým, byla šachta, ve které se ve velkém těžilo uhlí.
Celý projekt měl na starost Pete Dye, což je světově uznávaný designer golfových hřišť. Své současné profesi se začal věnovat až ve svých třiceti letech, i přesto má za sebou celou řadu výjimečných realizací. Jednou z nich je také zmíněné hřiště poblíž Bridgeportu. Z místa, kde se těžilo uhlí Dye vytvořil jedinečný prostor, který se stal útočištěm pro všechny vyznavače golfových holí.
Patnáct let obnovy
Nedaleko Bridgeportu se v minulosti těžilo černé i hnědé uhlí. „Důl byl ale znám především kvůli černému uhlí, které mělo také své specifické jméno – Pittsburgh Seam Coal,“ vzpomíná hlavní manažer golfového hřiště Gary Grandstaff. Horníci začali uhlí těžit na začátku 20. století. Kromě místních se havíři rekrutovali také z řad imigrantů z Itálie a Irska. Hlubinné doly byly následně zavřeny již ve 30. letech 20. století, povrchově se ale v různých místech komplexu těžilo až do 80. let minulého století. Pak byl důl zavřen, zahájily se rekultivační práce a první části golfového hřiště byly otevřeny v letech 1993/94. Rekultivační práce, které trvaly 15 let, vyšly na 13 milionů dolarů.
Vytvořili kopce
Kvůli zmírnění škod po těžbě, potřeboval opuštěný důl rozsáhlé opravy. „Na místě byly obrovské hromady důlního odpadu. Šlo o bezcenný materiál,“ uvedl Dye. S tímto odpadem bylo třeba něco udělat, volba nakonec padla na jeho zakonzervování. Největším rizikem přitom byla kontaminace povrchových i podzemních vod. „Kolem vnějších hromad odpadu se vytvořilo štěrkové lože a obklady, díky kterým voda celý prostor obtéká. Následně se vše zavezlo hlínou, čímž se vytvořily velké kopce. Budou tu stát nejméně osm miliard let,“ vtipkuje Dye a připomněl: „Golfové hřiště má v současnosti zhruba 160 až 180 akrů, my však před jeho vznikem museli v této oblasti uklidit asi 500 až 600 akrů.“
Golf s vůní uhlí
Pete Dye Golf Club funguje od roku 1994 a je hodnoceno jako jedno z nejlepších golfových hřišť vůbec. Hráči i dnes mohou narazit na pozůstatky těžební činnosti. V areálu jsou třeba stěny povrchového dolu, rotační výklopníky vagónů, vozíky naložené uhlím na kolejích vedoucích skrz dříve aktivní důl. Jsou zde i vodopády, které vyvěrají z podzemí. Po ukončení jamky číslo 6 na golfisty čeká výlet zhruba 140 metrů do šachty pod zem na odpaliště jamky číslo 7. Nalevo od jamky číslo 10 jsou pak násypné vozíky plné uhlí rozmístěné podél plavební dráhy.
Deváté nejlepší
Areál nabízí místa pro trénink, klubovnu a ubytování. Tréninkové prostory pokrývají 35 akrů a zahrnují různá odpaliště, cvičné jamkoviště, místa pro trénování úderů a vlastní výukové prostory. Z klubovny je nádherný výhled na hřiště. V žebříčku 100 nejlepších amerických golfových hřišť se Pete Dye Golf Club umístil na 45. místě. V žebříčku nejlepších moderních hřišť, který zpracovává odborný magazín Golfweek mu patří místo deváté.
