Doba čtení:2 m, 11 s
Rozhodnutí německé vlády nezdanit staré uhelné elektrárny neznamená změnu zásadních cílů Energiewende, respektuje ale ekonomickou realitu a především zájmy dotčených oblastí, sdělil serveru iUHLI.cz energetický expert Jiří Gavor. Uhlí zůstane v německém energetickém mixu déle a uhelné zdroje mohou být intenzivněji využívány. Je to známkou toho, že souběžný odchod od jádra a uhlí, jak jej prakticky plánovalo Německo, je nereálný, dodal analytik Petr Hlinomaz.
„Zdanění starých uhelných elektráren v Německu byl jen lokální pokus splnit vlastní ambiciózní cíl Německa pro emise do roku 2020. Fakticky bude minimálně s části nahrazen ´kapacitním´ trhem pro elektrárny, kterých se to mělo týkat,“ uvedl analytik J&T Michal Šnobr. Provoz vybraných elektráren bude zachován, ale v pohotovostním režimu. Pro trh bude rozhodující další postup reformy trhu s emisními povolenkami a navrácení dlouhodobé důvěry v tento trh, dodal Šnobr.
Podle Hlinomaze je otázkou, jak Německo dosáhne svých vlastních limitů snížení emisí, tedy pokles o 40 procent do roku 2020 proti stavu roku 1990. „Němci patrně půjdou cestou podpory kombinované výroby elektřiny a tepla, která zvyšuje účinnost využití primárního paliva a tím i jeho spotřebu a objem emisí. To může znamenat investice na zdokonalování, případně výstavbu nových účinnějších zdrojů, ale není zřejmé, zda na uvažovanou dodatečnou daň nedojde někdy později,“ dodal. „Pokud by se Německu nedařily plány na snížení emisí, mohlo by se zasazovat více o to, aby došlo k rychlejšímu snižování emisí v ostatních evropských zemích,“ míní Hlinomaz.
Čtěte: Německo nezdaní uhelné elektrárny
Gavor poznamenal, že předčasné odstavení zhruba 22.000 MW z výroby by znamenalo významné snížení nabídky a tedy tlak na růst ceny. Za současné situace budou ceny elektřiny nejspíše stagnovat. Hlinomaz připomněl, že se očekávalo, že by zatížení uhelných výrobních zdrojů dodatečnou daní mohlo v budoucnu zvednout ceny elektřiny na velkoobchodním trhu zhruba o pět euro/MWh.
Gavor nepředpokládá, že rozhodnutí německé vlády bude mít významnější dopady na český hnědouhelný sektor. Rozhodnutí zachovává stávající stav a strategii pozvolného útlumu. Tedy cestu, kterou předpokládá i česká Státní energetická koncepce. Dodal, že krok německé vlády může sloužit jako příklad pragmatické politiky.
„Spekulativně bychom mohli klást zprávy z Německa na misku vah v prospěch prolomení těžebních limitů,“ míní Hlinomaz. Podle něj však bude nadále asi záležet na prioritách vlády a třeba i na tom, nakolik bude chtít uhlí ušetřit do budoucna, když se s uhlím v energetické koncepci zachází jako se strategickou surovinou. Do toho mohou vstupovat lobbistické zájmy různých skupin, od těžařů, přes výrobce tepla po ekology.
Mohlo by vás zajímat: Posílí český zájem o německé uhlí?