Doba čtení:6 m, 39 s
„Emisní povolenka je v Číně osmkrát levnější než v EU,“ upozorňuje na málo známý fakt Vladimír Budinský. A s despektem mluví o Národní konferenci Efektivní energetika i nečinnosti vlády v energetice.
„Vláda odeslala do Bruselu žádost se souhlasem s veřejnou podporou investorovi jaderné elektrárny Dukovany ve výši 7,5 miliardy eur už v březnu 2022, tedy před 22 měsíci. Dosud žádná odpověď, nikdo z vlády to neurguje, nikdo nejezdí každý týden do Bruselu, nikdo tam „nedrží hladovku“. Teď dokonce bere vláda vše zpět a říká, že požádá o souhlas ne na jeden, ale na čtyři bloky,“ varuje bývalý ministr české vlády a prezident Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu Vladimír Budinský. O tom, že bezmála dva roky se Brusel neobtěžuje odpovědět na otázku, jež je pro energetickou budoucnost Česka životně důležitá, je i v českých médiích „ticho po pěšině“.
Budinský se současně obává toho, že uhelné elektrárny se v Česku přestanou vyplácet ještě dřív, než předpokládá Pavel Tykač a Daniel Beneš. Tedy již příští rok. Má-li pravdu, nedokážeme tento deficit nahradit, ani kdybychom teď hned začali stavět plynové elektrárny. K čemuž se ovšem nikdo nechystá.
Konference Národní konference Efektivní energetika měla reprezentativní účast řečníků: premiér, generální ředitel ČEZ, šéf ERÚ, poradce pro národní bezpečnost, zástupce ČEPS. Jak na vás jejich vystoupení působila, co si z nich posluchači v plném sále mohli odnést?
Za prvé je důležité, že se o energetice mluví, protože je to velmi aktuální. Vláda má v programovém prohlášení, že připraví Státní energetickou koncepci ČR do konce roku 2023.
To nesplnila. Tak v duchu svého virtuálního vládnutí vystoupil premiér na „Národní konferenci“ a pronesl pár obecných floskulí v duchu svých slavných „silných signálů“. Slyšeli jsme „ je třeba“ a „musí se“ a „budeme“, ale reálné kroky se nečiní a čas běží. Odborníci si z této „Národní konference“ neodnesli nic.
Elektřinu musíme mít. Kdopak nám ji vyrobí?
Senátor Oberfalzer i poslanec Adamec, oba členové vládní ODS, se k průběhu konference vyjádřili kriticky. Chyběly jim konkrétní odpovědi na otázky zajištění energetické bezpečnosti v nejbližších letech. Je to i váš názor?
Přesně tak. Pan premiér si jako teoretik a akademik myslí, že „mít vizi a mít charisma“ se lze někde naučit. Proto mluví, jako podle příručky rétoriky a gestikuluje, jak se pod dohledem poradců před zrcadlem naučil. Na pohled je to umělé a nevěrohodné a na poslech je to prázdné. Už i členové ODS si toho všimli a pro ostatní veřejnost je to směšné.
Ovšem i premiér řekl, že role zemního plynu je v dalších letech v energetice nezastupitelná, že potřebujeme nové paroplynové zdroje pro zajištění dodávek elektřiny. Ale dosud není ohlášená stavba ani jediné nové plynové elektrárny. O uhlí přitom, kvůli ceně povolenek, můžeme přijít už v roce 2026, jak se loni shodli pánové Beneš a Tykač…
Chtěl bych vás opravit. O uhlí začneme přicházet už letos. Uhelné zdroje potřebují spread mezi cenou elektřiny a cenou povolenky asi 20 eur. V roce 2023 to bylo ve většině měsíců méně, jak ukazuje graf.
Měsíční burzovní ceny ČR 2023
V letošním roce, kdy v zimě by měla energetika prosperovat, to není lepší, což ukazuje tenhle graf. Červená je cena elektřiny za megawatthodinu.
Týdenní burzovní ceny ČR 2024
Uhelná energetika spěje rychle ke krachu. Vláda si myslí, že nastane až v roce 2026, tedy po volbách, proto to neřeší. Ale ono se to stane nejpozději už v roce 2025 v létě, tedy před volbami a bude to mít drtivé dopady.
Náhradní plynové zdroje se nestaví, protože není energetická koncepce, nejsou kapacitní platby a není jasná garance návratnosti investic. Taxonomie EU jasně říká, že nepřítel jsou i plynové zdroje a tedy nikdo nebude investovat do tak nejistého projektu, pokud nebude jasná vládní garance.
Německá cesta od uhlí je trnitá
Ve vystoupeních se také často mluvilo o stavbě nových jaderných bloků, s modulárními reaktory se počítá jako s hotovou věcí, i když předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost přitom považuje za reálné jejich první komerční nasazení až kolem roku 2035. Náhradní blok v Dukovanech bude hotový nejdřív o rok později. Takže naplno se budeme moci o jádro opřít až někdy ve čtyřicátých letech…
Jaderná energetika se trestuhodně zpožďuje. Vláda odeslala do Bruselu žádost se souhlasem s veřejnou podporou investorovi jaderné elektrárny Dukovany ve výši 7,5 miliardy eur už v březnu 2022, tedy před 22 měsíci. Dosud žádná odpověď, nikdo z vlády to neurguje, nikdo nejezdí každý týden do Bruselu, nikdo tam „nedrží hladovku“. Teď dokonce bere vláda vše zpět a říká, že požádá o souhlas ne na jeden, ale na čtyři bloky. Vypadá to na další prázdný „signál“.
Kriticky se k dosavadním krokům vlády v energetice vyjádřil i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Z podnikatelských kruhů je přitom slyšet kritika dlouhodobě. Z vystoupení premiéra i šéfa ČEZ to však vypadalo, že jejich obavy jsou liché.
Poslouchal jsem pečlivě. Žádnou silnou kritiku vlády ze strany současného vedení komory jsem ale neslyšel. Říkal jsem si, že bývalý prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý býval na tripartitě tvrdší.
Pan generální ředitel ČEZ se vyjádřil velmi kultivovaně a inteligentně. Zdůraznil prioritu energetického trilema, tedy stejnou váhu ekologie, ale také energetické bezpečnosti a dostupnosti energií.
Politici to nechápou, fyzice a elektřině nerozumí, ale důraz na prioritu trilema byl od ředitele ČEZ jasný vzkaz. ČEZ má strategii, která respektuje politickou realitu světa, EU i ČR a snaží se maximalizovat svůj prospěch v daném zdeformovaném podnikatelském prostředí.
Odpovědnost za energetickou bezpečnost, za dostupnost energií pro firmy i občany má vláda. Otázka je, zda si to uvědomuje.
V Bruselu mají zájem o Síkelu
Všechno, co je spojené s Green Dealem, vyžaduje v součtu biliony korun. Může si to zadlužené Česko dovolit? O tom, že kvůli nezbytným obrovským investicím do zdrojů a přenosové a distribuční soustavy poroste cena elektřiny, nikdo nepochybuje. Přitom už nyní firmy žehrají na to, že kvůli tomu ztrácí konkurenceschopnost. I podle premiéra se přitom investoři ptají na to, kolik bude stát elektřina a k tomu prý požadují, aby byla zelená, tedy z občasných zdrojů. Jak to jde všechno dohromady?
Představa, že EU Green Deal se dá, jako úkol centrálního plánu, udělat jen z dotací EU je chyméra. Ceny energií v ČR se podle Národního klimaticko-energetického plánu 2030 mají už do roku 2040 zdvojnásobit. To samozřejmě zdevastuje průmysl v EU. Hlavní vinu má unijní emisní povolenka, která je v EU osmkrát dražší než v Číně. Graf hovoří jasně.
Vývoj cen povolenek ve světě
Vývoj cen emisních povolenek v některých státech světa. Zkratka RGGI znamená Regional Greenhouse Gas Initiative, tedy Regionální iniciativa pro skleníkové plyny. Je společným projektem amerických států Connecticut, Delaware, Maine, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Rhode Island, Vermont a Virginia. Povinnosti dodržovat RGGI se vztahují na elektrárny na fosilní paliva od výkonu 25 megawattů. Účast Pennsylvánie ve sdružení RGGI byla 1. listopadu 2023 prohlášena za protiústavní. Vstup Severní Karolíny do RGGI byl zablokován přijetím státního rozpočtu na fiskální rok 2023-25 (zde a na Wikipedii zde). Zdroj: Euracoal
Nastane deindustrializace Evropské unie a také ČR jako nejprůmyslovější země EU. Následky na konkurenceschopnost a na sociální soudržnost budou drtivé.
Jestli vůbec a kdo ty tisíce miliard eur bude investovat právě v EU, když je s větším efektem a mimo politickou závislost na dotacích může investovat jinde, to nikdo netuší. Uvidíme. I o tom, zda se zmírní, či naopak zrychlí tempo Green Dealu budou volby do Evropského parlamentu na začátku června tohoto roku.