Doba čtení:2 m, 37 s
Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) považuje odchod od uhlí v roce 2030 za nereálný. Foto: wikipedia.org

Německo potřebuje energii, i když nesvítí slunce a nefouká vítr. Uhelné elektrárny, které ji stále ve velkém zajišťují, mají nahradit plynové. S jejich realizací je však spojena řada problémů. Proč se nepodaří dokončit postupný odchod od uhlí do roku 2030?

V budoucnu budou plynové elektrárny dodávat elektřinu v případě, že obnovitelné zdroje energie nebudou dostatečně dostupné. Energetické společnosti však nespěchají. Ačkoli plánují odpovídající projekty, peníze potečou teprve tehdy, až spolková vláda předloží ucelenou koncepci. Měla být hotová už loni. Po rozsudku Spolkového ústavního soudu však byla prozatím pozastavena. Zatím tak není jasné, kdy bude představena veřejnosti, napsal server msn.com.

Agentura Reuters nyní uvedla, že německá vláda chce tento týden dosáhnout dohody s energetickými společnostmi. Z vládních a průmyslových kruhů se dozvěděla, že poté bude stanoven harmonogram výstavby několika plynových elektráren.

Co znamená zákaz odstavit německé uhelné elektrárny?

Pokud má být postupné ukončení těžby uhlí realizováno do roku 2030, musely by být do té doby postaveny plynové elektrárny o výkonu 25 gigawattů (GW). Handelsblatt spočítal, že do té doby bude třeba postavit 50 nových elektráren, každá o výkonu 500 megawattů (MW).

To je velmi ambiciózní. Odvětví odhaduje, že plánování, povolení a výstavba elektrárny by mohly trvat šest až sedm let. Proto také ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) považuje podle listu Handelsblatt cílový rok 2030 za nereálný.

Přechod z uhlí na plyn bude stát bilion korun

Nejasné je také financování. Bez státních dotací jsou plynové elektrárny nerentabilní. Čím více je v síti větrné a solární energie, tím nižší je využití kapacity nových elektráren. Očekávané příjmy pravděpodobně nepřevýší náklady. Ty se odhadují na přibližně 40 miliard eur (zhruba bilion korun). Habeck proto chce, aby se na investičních a provozních nákladech podíleli daňoví poplatníci.

Státní podporu, jaká je plánována v tomto případě, však musí schválit Komise EU. A to podle listu Handelsblatt není vůbec jisté. Habeckovo ministerstvo zdůraznilo, že s Bruselem existuje principiální shoda. Podle zasvěcených osob je však stále potřeba plno věcí vyjasnit.

Havlíček: Bezemisní EU je nesplnitelný cíl

Plány na výstavbu mnoha plynových elektráren kritizovali podle agentury Reuters také ochránci životního prostředí. Ti nesouhlasí s argumentem energetických společností, že zemní plyn je pro přechod na novou ekonomiku nezbytný. Naopak se obávají, že využívání fosilních paliv bude pokračovat dalších několik desetiletí.

Uhlíková stopa frakovaného plynu

Plynaři opakovaně tvrdí, že využívání zemního plynu je pro klima méně škodlivé než využívání uhlí. Nejnovější studie z USA však ukazují, že tomu tak není. Důvodem je skutečnost, že Německo je nyní závislé na zemním plynu z USA, který se těží metodou frakování. Analýza satelitních dat odhalila, že přibližně 4,6 % vytěženého zemního plynu uniká do atmosféry. Metan, hlavní složka zemního plynu, má na klima přibližně 80krát větší vliv než oxid uhličitý. To znamená, že frakování plynu je pro klima výrazně škodlivější než uhlí.

Tento problém nezakryje ani skutečnost, že nové plynové elektrárny budou později přestavěny na vodíkové. Zatím totiž nelze předpovědět, kdy bude k dispozici dostatečné množství zeleného vodíku, který bude možné využít k výrobě elektřiny.

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa