I bohaté Německo dohnaly neúnosné náklady na 25 let dotovanou energetickou tranzici země pod názvem Energiewende. Proto dle nového vládního návrhu od ledna 2027 omezí dotace a celou struktury podpory občasných zdrojů energie (OZE).
Spolková republika Německo přehnala v minulých dotační systém na nové solární a větrné zdroje se současnými náklady placenými v cenách elektřiny spotřebiteli cca 16 miliard eur ročně (asi 400 mld. Kč), natolik, že potřebný nesmírně drahý rozvoj sítě, výstavba bateriových úložišť a flexibilita spotřeby s tím nedokážou držet krok. Německo má v současnosti dle Fraunhoferova institutu v solárních zdrojích nainstalovánu kapacitu 124 GW a ve větrných elektrárnách pak 80 GW.
Neustálé přetížení přenosové soustavy tak na jedné straně vede k nucenému vypínání solárů a větrníků s bohatými kompenzacemi pro výrobce v objemu 3 miliard eur ročně (asi 73 miliard korun), kdy rekordně klesá cena elektřiny až do rekordního záporu 600 eur/MWh (odběratelé tedy dostávají za odběr „odpadní“ elektřiny až 15 korun za 1 kWh). Na straně druhé v době nečinnosti OZE kvůli povětrnostním podmínkám – typicky v době večerní a ranní spotřební špičky – pak Německo importuje elektřinu ze všech okolních zemí za extrémně vysoké ceny i opět za 600 eur/MWh. Tedy spotřebitel na spotu platí za 1 kWh i 15 korun silové složky elektřiny. Nad vším bdí správce sítě, jehož zhruba 20 tisíc zásahů na udržení stability sítě ročně přijde asi na 5 miliard eur (asi 121 mld. Kč).
Vládním návrhem reformy zákona o obnovitelných zdrojích (EEG) a síťového balíčku (Netzpaket) tak 17. července vyvrcholilo dlouhodobé úsilí ministryně hospodářství a energetiky Katheriny Reicheové (CDU), která se snaží zreformovat německý energetický trh. Informovala o tom agentura Bloomberg. Návrh zřejmě opět vyvolá kontroverze konzervativního bloku CDU/CSU s levicovým sociálně-demokratickým koaličním partnerem SPD, který se léta předtím podílel na zásadní dotační podpoře OZE a je spojencem zelené lobby. Vše je zdůvodněno unijní ideologií Green Deal a závěry mezinárodního klimatického panelu IPCC, podle nichž lidé a jejich aktivity, a to nejen průmyslové, nesou odpovědnost za růst emisí CO₂ pokládaných za údajný nepřijatelně zvyšování průměrné teploty na planetě.