„Výrazným tempem roste počet chudých domácností, které rozhodně nebudou mít na výměnu plynového kotle za čerpadlo,“ říká prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.
Zdroje tepla pro čtyři pětiny českých domácností produkují oxid uhličitý (zde). Podle plánů EU by jich velké množství měla nahradit tepelná čerpadla. „Je absolutní utopie chtít nahradit tepelnými čerpadly jeden milion plynových kotlů v bytových domech v ČR v horizontu 20 let,“ upozorňuje prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka. Dílčím krokem ke snížení produkce oxidu uhličitého je zákaz nevyhovujících kotlů na pevná paliva. Ani jejich výměna však není zdaleka pro každého dostupná.
Z rozhovoru se Zdeňkem Lyčkou také vyplývá, že pro tepelná čerpadla platí to samé, co pro ostatní alternativní zdroje. „V podstatě se dá říct, že ti, kteří na to mají, už si nějakou alternativu pořídili,“ shrnul tento stav analytik Roman Mikuš ze společnosti Knowlimits, jež na podzim provedla průzkum, na téma Životní prostředí a energetika (zde).
Kolik zhruba stojí průměrná výměna kotle za kotel nyní povolené třídy?
Pokud si chce v současnosti domácnost vyměnit starý dosluhující kotel na dřevo či uhlí za nový kotel na pevná paliva, lze to zvládnout v ceně od 100 do 150 tisíc korun, při instalaci moderního peletového kotle do 200 tisíc.
Členové vaší asociace instalují i tepelná čerpadla. Dá se říct, kolik průměrně pořízení a instalace tepelného čerpadla stojí majitele rodinného domu?
Pokud do stejného domu, ve kterém jste měli kotel na pevná paliva, o kterém jsme mluvili před chvilkou, chcete instalovat tepelné čerpadlo, je nutné zpravidla zvolit přístroj o výkonu 10 kilowatt a více. To u kvalitního zdroje znamená investici 300 až 400 tisíc korun. I s dotacemi – u běžných rodin do 100 tisíc, u důchodců a sociálně slabších do 130 tisíc – si tak instalace tepelného čerpadla vytáhne z kapes investora peníze v řádu stovek tisíc.
Navzdory ceně tepelná čerpadla již před lety začala získávat pozornost zákazníků a zdálo se, že se budou docela rychle šířit…
To je pravda. Jenže do přirozeného vývoje uměle zasáhly dotace. Kvůli masivní finanční podpoře se tepelná čerpadla instalovala i tam, kde to nebylo vhodné, tedy zvláště do starých energeticky náročných nezateplených domů bez jakékoliv úpravy otopné soustavy. Příslib vysokých zisků také přilákal do oboru velké množství podvodníků, a trochu nadneseně se dá říct, že jako tepelné čerpadlo se nabízelo téměř vše, co má nějaké chladivo. To přineslo velké množství technických problémů, které bohužel dobrému jménu této technologie hodně uškodilo.
Jaký tedy myslíte, že mají české domácnosti finanční potenciál pro změnu vytápění, aby odpovídalo vizím EU? Čili k přechodu na tepelná čerpadla. Extrémně vysoký počet instalací těchto zařízení v posledních dvou letech znamená, že potenciál domácností, které mají finance na pořízení čerpadla, se na nějakou dobu významně snížil. Prodeje proto již v letošním roce výrazně poklesly.
Tento stav se podle mého bude dále zhoršovat, protože kvůli šílené „energetické“ politice v sousedním Německu, ale i u nás, je jen otázkou času, kdy přijde do Střední Evropy další energetická krize spojená s výrazným nárůstem cen elektřiny, která je hlavním pohonem tepelných čerpadel. Stejně tak stále výrazným tempem roste počet domácností zasažených energetickou chudobou, které tak rozhodně nebudou mít na výměnu plynového kotle za čerpadlo. A to ani v případě, kdyby jej dostaly zadarmo.
Co, kromě zákona, vede lidi ke změně způsobu vytápění?
Lidé si pořizují tepelná čerpadla zejména díky očekávání slibovaných nízkých provozních nákladů – což je ovšem při nestabilních cenách elektřiny v současnosti dosti nevýhodné – někdo další chce být prostě „in“ a chovat se ekologicky.
Dunkelflaute zdražilo elektřinu. Do budoucna ale hrozí něco horšího
Je tepelné čerpadlo univerzální zdroj tepla?
Platí, že pokud je čerpadlo dobře navrženo a instalováno, je to ideální bezobslužný zdroj tepla, na který však samozřejmě ne každý má.
V současnosti však neexistuje univerzální zdroj tepla pro vytápění domácností. Ať už se bavíme o biomase, plynovém kotli, tepelném čerpadle, či různých formách elektrického vytápění, každý zdroj má své limity a potenciální zákazníky.
Můžete to přiblížit?
Plyn je vhodný všude, ale ne všude je zaveden a ne každý má možnost instalace zásobníků na zkapalněný plyn LPG. Velkým problémem pro mnohé je politický tlak na omezování spotřeby plynu, protože mají strach investovat do neperspektivního zdroje tepla. Biomasa je nejlevnější vytápění, domácí a zpravidla i lokální zdroj paliva, jehož dostupnost by neměla tak být ovlivňována krizemi, ovšem musí se skladovat a je nutné se o kotel starat. Tepelné čerpadlo lze instalovat do většiny rodinných domů mimo velké aglomerace, po menší či větší úpravě jejich energetické náročnosti, či po úpravě otopné soustavy. Ale jejich využití ve velkých bytových domech je při stávajících technologiích značně omezeno. Je to velký soubor technických problémů od hlučnosti v husté zástavbě, prostorovém uspořádání, kdy není kde instalovat velké výkony, i dimenzování rozvodných sítí.
Mezi majiteli bytových domů se již začínají šířit problémy těch společenství vlastníků (SVJ), která si pořídila čerpadlo jako náhradu za centrální vytápění již před 10 léty a více, a nyní je čekají extrémní náklady na obnovu zdroje. Průměrná životnost tohoto zdroje je nyní uváděna do 15 let, ale dříve to bylo jen do 10 let.
Jak vidíte uskutečnitelnost plánů EU vyměnit do roku 2030 v unii 30 milionů plynových kotlů za tepelná čerpadla?
Tenhle plán je podle mě nereálný. Stejně jako absolutní utopie chtít nahradit tepelnými čerpadly jeden milion plynových kotlů v bytových domech v ČR v horizontu 20 let.