Doba čtení:6 m, 4 s
„Energetická tripartita“ by měla přinést užší a férovější spolupráci mezi státním a soukromým sektorem a zástupci zaměstnanců při transformaci energetiky. Jenže ministrům průmyslu se ji nechce zřizovat, říká šéf hornických odborů Rostislav Palička.
„Chceme být součástí změn, když to máme lidem ve fabrikách a na šachtách vysvětlovat. Bohužel komise zřízené při ministerstvu průmyslu dlouhodobě nefungují a ostatní jednání se zahltí informacemi z ministerstva životního prostředí a ministerstva pro místní rozvoj nebo nejrůznějšími nařízeními a směrnicemi EU, takže na projednání témat týkajících se energetiky zbývá málo času, někdy dokonce žádný,“ otevřeně kritizuje šéf Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) Rostislav Palička. Nedostatečná, nebo žádná komunikace provází vládu Petra Fialy (ODS) od samého začátku. Nejnověji si na ni stěžují odboráři ze sektorů postižených dekarbonizací a transformací energetiky. A jejich kritika je podložená konkrétními zkušenostmi.
„Byli jsme v jedné chvíli součástí takzvané Transformační platformy, ale tam už byly vlastně jen sdělovány informace o projektech, které se domlouvaly jinde. Tak jsme chtěli do příslušných tematických pracovních skupin, ale ministerstvo životního prostředí bylo proti,“ popisuje Palička.
V polovině března letošního roku jste napsali dopis ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi, ve kterém jste jej žádali o setkání a o zřízení energetické tripartity. Jaká byla jeho odpověď?
Ano, přesně to bylo 15. března letošního roku, týden po sjezdu našeho svazu, který mi záležitost se zřízením „Energetické tripartity“ uložil. Nejde o nějaký náš nový výmysl, odvětvová tripartita existuje například na úrovni zdravotnictví, státních zaměstnanců apodobně. Vzhledem k současné, již několik let kvasící, situaci v energetice po celém světě, považujeme za užitečné zřídit platformu pro udržení sociálního smíru i v našem odvětví.
Takže jsme spolu s předsedou Odborového svazu ECHO (energetika a chemický průmysl, pozn. red.) Karlem Klusákem, poté co jsme se domluvili s našimi sociálními partnery z řad zaměstnavatelů, oslovili pana ministra průmyslu Síkelu se žádostí o zřízení „Energetické tripartity“. Přibližně do měsíce jsme se dočkali od pana ministra odpovědi: „Vaše obavy vnímám a rozumím jim, ale v tuto chvíli nepovažuji za účelné zřizovat speciální tripartitu zaměřenou na oblast energetiky.“
V polovině října jste oslovili Síkelova nástupce, Lukáše Vlčka. Jeho reakci jste obdrželi až po uplynutí šesti týdnů. Setká se s vámi?
Je to tak. Když byl pan Lukáš Vlček jmenován do funkce ministra, za náš svaz jsem mu poblahopřál a zároveň jsem ho požádal o osobní jednání. Bohužel více než měsíc se nikdo od pana ministra neozval. Rada svazu proto rozhodla, že zveřejnímenaši žádost o jednání na webových stránkách svazu. Tři dny po zveřejnění dorazil e-mail ze sekretariátu ministra a domluvili jsme se na termínu jednání ještě v letos prosinci.
Mimochodem, máte pro takový přístup ke komunikaci ministrů nějaké vysvětlení, nebo pochopení?
Nevím, jestli je to způsobeno koalicí a jejich 104 hlasy… Ale jak mám možnost pozorovat, tak na špatnou, nebo žádnou komunikaci si nestěžuje jen strana odborů. Špatně se tenhle postoj chápe, v minulosti se mi nestávalo, že by některý z ministrů odmítal jednání se svazem.
Energetická tripartita – co si pod tím pojmem vlastně máme představit?
Svým způsobem je to velice jednoduché. Jde o to, že chceme být součástí změn, když to máme lidem ve fabrikách a na šachtách vysvětlovat. Bohužel komise zřízené při ministerstvu průmyslu (MPO) dlouhodobě nefungují a ostatní jednání se zahltí informacemi z ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nebo nejrůznějšími nařízeními a směrnicemi EU, takže na projednání témat týkajících se energetiky zbývá málo času, někdy dokonce žádný. My bychom chtěli taková jednání, kde by komunikace byla rychlá a smysluplná.Aby jak informace o tom, jak se má sektor těžby a energetiky vyvíjet, tak i jednání nebyla zahlcena tématy, která jsou pro nás –odbory i zaměstnavatele v těžebním a energetickém odvětví – nadbytečná. Navíc čím méně osob se jednání účastní, tím lépe se hledá možný společný termín. Chceme stále se vyvíjející situaci konzultovat s MPO a zaměstnavateli, abychom byli schopni lidi připravovat na změny, umět jim je vysvětlit a především poradit, co mohou dělat dál. A lidi vám víc důvěřují, když řeknete, že jste o něčem jednal s ministrem, než že se s vámi ministr nebaví a informace musíte odchytávat z médií. To je prostě za mě špatně.
Co si od zřízení energetické tripartity slibujete?
Především užší a férovější spolupráci mezi státním a soukromým sektorem, především tedy mezi MPO a zaměstnavatelskými svazy a zástupci zaměstnanců při transformaci energetiky.
Jako odboráři se staráte především o prospěch svých členů. Vláda, spolu s EU, slibuje, že o lidi v utlumovaných sektorech, což minimálně těžba uhlí je, postará prostřednictvím peněz z příslušných fondů. Vy tomu tvrzení nevěříte?
Jenom bych vás trochu opravil. My odboráři se v této situaci nestaráme „především o prospěch svých členů“, protože důsledky útlumu dopadají na všechny zaměstnance.
A pokud jde o slib vlády – tady jde těžko věřit.Byli jsme v jedné chvíli součástí takzvané Transformační platformy, ale tam už byly vlastně jen sdělovány informace o projektech, které se domlouvaly jinde. Tak jsme chtěli do příslušných tematických pracovních skupin, ale MŽP bylo proti. A z předložených informací jsme nenašli nic, na co by si zaměstnanci, případně občané postižených regionů, reálně sáhli. Pak tomu věřte…
Před dvěma týdny dostal prezident republiky analýzu (zde) dopadů odstavení uhelných elektráren na těžbu uhlí a následně na teplárenství a individuální vytápění. Konstatuje, že odstavení šesti velkých kondenzačních elektráren znamená konec těžby uhlí, nebo nemalé státní dotace, pro její zachování. Jaký je váš názor na tuto analýzu?
Měl jsem tu možnost letos v červnu být na jednání k energetice s prezidentem Petrem Pavlem v Ústeckém kraji. A bylo velice příjemné vidět, jaký zájem pan prezident o tuto oblast projevoval. To, že si vyžádal analýzu k energetice u profesionální společnosti,mě jen utvrzuje o jeho skutečném zájmu tomuto oboru porozumět a nenechat se klamat rádoby odborníky z řad ekoaktivistů. Otázkou však zůstává, jak prezident republiky ze své pozice může ovlivnit směřování energetiky.
Jako člověk z oboru, zaznamenal jste v předchozích letech nějakou oficiální snahu o vznik podobné studie? Zda bude uhlí pro teplárny a domácnosti je přeci existenční záležitost…
Většinou se analýzy zpracovávají v daném čase a k danému regionu.V minulosti jsem se tak samozřejmě měl analýzu k černému uhlí v Moravskoslezském kraji. Velmi dobře byly rovněž zpracované materiály v rámci Uhelné komise. (Se závěry Uhelné komise z května 2021 – zde – však nepracovala ani vláda Andreje Babiše, ani s nimi nepracuje vláda Petra Fialy, pozn. red.)
Má podle vašich vědomostí vláda dekarbonizaci a její dopady dobře zmapovanou, uvědomuje si, k čemu povede a bere ohled na všechny její dopady?
To se lze jen těžko domnívat.Pokud ano, tak zavírá oči před dopady na průmysl a obyvatelenaší země. Jak jinak si vysvětlit spekulace s emisními povolenkami, s povolenkami ETS 2 od roku 2027, cenami energií, podporou OZE, nařízení na výměnu kotlů nižších emisních tříd… Vše, na čem se vláda podílí, jde proti lidem. Dekarbonizace by měla být ve prospěchobčanůa nikoliv spekulantů s povolenkami, ekologických rádobypodnikatelů a sběračů dotací, dotací vytvořených z peněz občanů!